Režie: Kevin Tenney
Rok: 1989
Délka: 85 min
Země: USA
Hrají:
Patrick Kilpatrick … (Mance Cashen)
Chris Miller … (Willy Cashen)
Suzanne Savoy … (Emily Cashen)
Ford Rainey … (T.C. van Houten)
Michael Wren … (Sam John)
Lou Perryman … (Kyle Boatwright)
… a další
Příběh otevírá vyprávění o staré indiánské legendě ohledně území, na němž kdysi muselo dojít ke strašlivé pomstě původních obyvatel vůči bělochům. O tom není pochyb, zvláště, vybouchne-li hned poté za podezřelých okolností malý ropný vrt. To by tak nevadilo, kdyby se kousek od něj právě do domu nestěhovala mladá rodina. Jak chlapec zjistí, je sklep domu, mimochodem schovaný za almarou, na jejímž neodsunutí opilecký pronajímatel T. C., pozdější chlapcův kamarád, velmi trval, spojen zatopenou chodbou s jezírkem. Je z různých vyprávění přesvědčen o tom, že mezi těmito dvěma místy se potuluje staré monstrum. Otec nechce o příšeře ani slyšet. Když je chlapec neodbytný, rozhodne se pro razantní léčbu. Otevře dveře do sklepa, přibije je hřebíky ke zdi, nechá v místnosti Willyho i s jeho malou sestrou a odvleče ženu do vedlejší místnosti. Tam zajistí dveře tak, aby je nikdo zvenčí neotevřel…
Sklep, jak by se dal film přeložit, oživuje noční můru spousty dětí, které se bojí chodit do suterénů, přesvědčeny, že tam něco je. Těm tedy film určen není, poněvadž by je mohl v jejich představách utvrdit. My ostatní se pak rozdělíme na dva tábory. Jeden bude snímek chválit jako celkem dobře zvládnuté béčko s nízkým rozpočtem, druhý jej přejde se znechucením, že na takovou hloupost se nedá dívat více než jednou.
Atmosféricky film směřuje k temnotě hrůzostrašného sklepa, nicméně zůstal pouze u toho nakročení. Na strach to není. Je zde na to až moc světla, nemrazivá hudba, spojující elektrickou kytaru s indiánskými motivy, v neposlední řadě i absence napětí. Za to může jedna jediná věc.
Monstrum. Kdyby bylo slizké a odporné, nevypadalo pouze jako pomalá mutace psa, měl by divák o ohrožené lidi i mírné obavy. Takhle ne. Spoustou logických chyb z něj tvůrci udělali slabocha. Veškerá nervózní očekávání diváka, jenž je zvědavý, co že je to tak strašného tam dole, že to ani indiáni nezabili a jen to pomocí jakýchsi rituálů uvěznili, jsou vystřídána výbuchy smíchu. Neumlčí ho ani občasný pramínek krve, jichž se tu mnoho nevyskytuje.
Tempo filmu je pekelně pomalé. Takřka do poloviny se nic neděje. Určité scény jsou schválně natahovány, mnohé jsou úplně zbytečné. Nuda je v tomto filmu na místě, nezabrání jí ani celkem příjemné herecké obsazení. Co se toho týče, Kilpatrick hraje asi nejlépe ze všech. Hlavní dětská postava za ním však zaostává. To už lépe vypadá to malé mimino, protože když brečí, je to alespoň uvěřitelné. Když jsem u toho nejmladšího osazenstva filmu, tvůrci na dítě soustředili poměrně velkou část děje, ovšem smysl tohoto mi není viditelněji zřejmý. Nejspíš jde o podporu té zde takřka všudypřítomné, jemnějším citem podbarvené stránky děje, která má za úkol kontrastovat s hrůzou. Nemá ale s jakou.
druhá půlka by si zasloužila 100 procent.ale kvůli první půlce je to celkově 50 procent.
Ty jsi ale zbynek zbynek zbynek
Hrozná nuda. Porád se jen kecá kecá kecá. A prísera je hrozná hrozná hrozná a ty rozhovory jsou nudné nudné nudné. 30% 30% 30%
Odpovím jen tak, že jelikož mám pro horší osmdesátkovou produkci slabost, je možné v rámci objektivity jít o 10-20% dolů. Proto jsem ani nesháněl obrázky. Jednak nikde nejsou, jednak je to opravdu kravina na kvadrát, pokud moc nemusíš nepovedená monstra a nastavovanou kaši 80.let.
Vypadá to zajímavě
, otázka je jestli to je tak dobré jako recenze 