Režie: Rodney Gibbons
Rok výroby: 2002
Délka: 90 min
Země: Kanada
Hrají:
Matt Frewer … (Sherlock Holmes)
Kenneth Welsh … (Dr. Watson)
Maria Bertrand … (Woman in Cape)
Danny Blanco … (Hector de la Rosa)
Julian Casey … (Inspector Lestrade)
Norris Domingue … (Brother Sinclair)
Isabel Dos Santos … (Signora de la Rosa)
…a další
Sherlock Holmes a dr. Watson v londýnské čtvrti Whitechapel vyšetřují podivnou vraždu v místním kostele. Některé stopy nasvědčují tomu, že za násilnou smrtí nenápadného mnicha nejspíše stojí nadpřirozené síly, které pro své temné záměry využily “služeb” upíra. Členové řádu se přitom domnívají, že hrůzostrašné řádění v jejich kapli nejspíše způsobily tajemné sošky dovezené před časem z výpravy Guayaně. Nic ale není tak hrozné, aby to nemohlo být ještě horší. To se ostatně potvrdí, když o pár hodin později je nalezena další mrtvola, na jejímž krku jsou opět nalezeny stejné stopy. Zatímco šéf londýnské policie Lestrade je ochoten uvěřit pohodlné verzi, v níž důležitou roli mohou mít i nadpřirozené síly, Sherlock Holmes a dr. Watson jsou od počátku přesvědčeni, že vraha je nutné hledat mezi lidmi.
Televizní stanice Hallmark se po Psu Baskervillském (2000) rozhodla pokračovat ve výrobě dalších případů nejznámějšího detektiva na světě a již další rok ho poslala vyšetřit Skandál v Čechách a rozluštit Znamení čtyř. Smrt v klášteře je posledním dílem této série, ale v mnohém mi připomíná příběh o ďábelsém psu. Máme tu tajemnou bytost, která by mohla pocházet ze samotných pekel a vyděšené obyvatele, a nad tím vším stojí Holmesův nadhled, který opět dokáže, že největší bestií je vždycky člověk.
Z celé minisérie je patrna její řemeslnost. Všechny snímky se poměrně věrně drží Doylovi knižní předlohy, všechny mají totožnou atmosféru, všechny jsou kvalitně zpracovány. Je velmi těžké v jednotlivých filmech najít nějaké výrazné negativum, ale Smrt v klášteře je přeci jen méně atraktivnější než její předchůdci. A paradoxně za to může scénář, tedy hlavní devíza všech čtyřech detektivních příběhů. Mám na mysli skutečnost, že divák již zhruba v polovině snímku velmi pravděpodobně tuší, kdo že je oním tajemným vrahem, vytrácí se tedy napětí i atmosféra a i přes zmíněné kvality se divák může začít nudit.
Všechno zůstává při starém, takže i atmosféra, kterou jsem taktéž trošku zkritizoval ve Psu baskervillském, je v tomto díle hodně slabá. Chybí děsivost, která by alespoň jednou zasáhla vaše smyslové orgány a více vás ponořila do děje. Tajemný vrah – upír se objeví jen několikrát a z toho dokáže vyděsit snad jen jednou, což je škoda. Když už pak na vás nečeká ani překvapující závěr, budete mít z filmu pocit slušně odvedené práce, ovšem bez jiskry, jež by vás donutila podívat se na to znovu a znovu. Pes baskervillský tu jiskru měl.
Dneska to bylo ve 04.00 na Halmarku
Mě nejvíc štve, že na halmarku dávají ted většinou už jen samé kraviny. Dobré filmy se tam objeví jen málokdy. Souhlasím s průměrem a ti herci se mi moc nelíbili.