Carrie (2002)


Režie: David Carson
Rok výroby: 2002
Délka: 132 min
Země: USA

Hrají:
Angela Bettis… (Carietta White)
Patricia Clarkson … (Margaret White)
Kandyse McClure … (Sue Snell)
Emilie de Ravin… (Chris Hargensen)
Tobias Mehler … (Tommy Ross)
Jesse Cadotte … (Billy Nolan)
Rena Sofer … (slečna Desjarden)
…a další

 

V roce 1973 tehdy nepříliš známý začínající spisovatel Stephen King napsal svůj první román. Je to nepříliš tlustá knížka, nesoucí jméno Carrie. Kniha ústy přeživší dívky Sue útržkovitě popisuje tragédii ve městečku Chamberlain tak, aby příběh vyzněl, jako by se skutečně stal. Kniha byla velmi úspěšná a tak se roku 1976 dočkala filmového zpracování, kterého se ujal Brian De Palma a postavu Carrie ztvárnila skvělá Sissy Space. Film trval něco kolem hodiny a půl, byl o nějaké věci ořezaný, ale přesto splnil očekávání a celkem věrně popsal děj v knize. Před šesti lety však David Carson natočil další Carrie, do které se teď poněkud neohrabaně pustím.

Děj určitě většina z vás zná, takže jen obecně popíšu, o co jde. Carrie je plachá, šestnáctiletá středoškolačka, která bydlí ve starém domě se svou fanaticky věřící matkou, léčící si neúspěchy svého nešťastného života životním mottem „Je to trest za naše hříchy“. Tato žena nešťastnou Carrie velmi násilně vychovává a trestá. Není tedy divu, že je Carrie uzavřená do sebe a ve škole prožívá hotové peklo se svými spolužáky, kteří jsou, narozdíl od ní, oblíbení. Postupem času však Carrie zjišťuje, že není jen divná, ale i vyjímečná. Objevila v sobě totiž vzácnou schopnost pohybovat věcmi pouze silou vůle. Toto nadání se umocňuje a vymyká kontrole při přílišném nervovém nebo emocionálním vypětí, o čemž se brzy přesvědčí Carriyna matka. Schopnost své dcery považuje za ďábelské nadání. Když už si Carrie myslí, že se karta jejího života obrací a konečně bude moct žít jako ostatní, netuší, že znovu padá do pasti svých zákeřných spolužáků. Děj ústí do hotového masakru na školním plese, kde se po velmi krutém žertíku vůči Carrie naprosto vymknou kontrole její skryté schopnosti. Příběh o nešťastné, avšak telekinetickými schopnostmi obdařené dívce, kde zápornou postavou není ona sama jako vraždící netvor, nýbrž celé její okolí, postrádající jakékoliv známky lidského chápání a cítění, je popsán zcela stejně, jako ve filmové adaptaci z roku 76. S tím rozdílem, že tento film je o půl hodiny delší a děj v něm o něco pomalejší. Scény jako by z oka vypadly prvnímu filmu. Jedině tři věci se změnily. Za prvé jsou to pochopitelně herci, kteří se svých rolí ujali stejně dobře, jako ti šestadvacet let před nimi. Angela Bettis v roli Carrie předvedla docela slušný výkon, i když mě tolik neokouzlila, jako Sissy Space. Některé postavy mi zase pasují lépe než ve starším podání, jako například Billy nebo Chris a některé mi zase přišly divné (Sue). Druhá věc, která se změnila, je to, že se Carson chtěl odlišit od staršího filmu tak, že do děje zapojí výslech přeživších osob podobně, jako v knize. Budiž. Poslední změnu nemohu překousnout, a to je ztvárnění závěru filmu, což není zrovna to, co by náruživí fandové Stephena Kinga potřebovali. Nebudu vám jej prozrazovat, můžu jen konstatovat, že režisér, scénárista, bůhvíkdo se snažil zachránit postavy, které podle příběhu měly zemřít. A smrt Carryiny matky, kterou jsem si v Palmově filmu naprosto vychutnával, je zde naprosto odlišná, až jsem valil oči. Samotný závěr mě už naprosto zklamal. Kdo má rád happyendy, možná bude koncem nadšen. Neznám nikoho takového, kdo by měl zároveň zálibu pro kingovské horory. King a happyend jsou totiž naprosté protipóly.

Oproti starší adaptaci byla samozřejmě povinnost ukázat světu, že žijeme v jednadvacátém století, plném digitálních kulis a počítačových triků. Ano, povedlo se to na jedničku. Scény ze závěru jsou pěkně natočené, od Carrie odlétávají auta jako pingpongové míčky a co bych já dal za tak nádherný požár školy. Jenže k čemu satelit na střeše domu, který má pošramocené základy?

Abych to shrnul. Carson není rozhodně špatný režisér a nemohu v žádném případě říct, že by tato adaptace Kingova prvního románu byla nepovedená. Je to hezký film, kromě zakončení věrný Kingově předloze a staré filmové Carrie možná až moc. Jenže pokud chtěl Carson své dílko odlišit od okoukané, šestadvacet let staré Carrie, měl se rozhodně snažit více. Půl hodiny pro doplnění děje je jen plivnutí do rybníka a rádoby ještěvícesuperšokující závěr to jen a jen pokazil. A v tom spočívá jádro našeho problému. Proč vylepšovat něco, co už je dostatečně dobré a věrné? Ať už uvidíte dříve jednu nebo druhou Carrie, myslím, že u té druhé v pořadí se už budete nudit. Tak i tak, ani jedna z filmových adaptací nedokáže dát divákovi tolik, co kniha čtenáři.

Hodnocení5
Takže vy, co jste se ještě s Carrie neseznámili, se vykašlete na film a pusťte se do knihy. A rozsvícená lampička nad knihou jistě nesežere tolik, jako tekuté krystaly nebo katodové trubice v té bedně, na kterou právě teď čučíte.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

see-sawandrew ( profil autora )

Jsem třiadvacetiletý ignorant, milovník šachu, prózy, výtvarného umění, hororů, tenisu, brambůrků, krve, žen, metalu, jazzu a spánku. **UPOZORNĚNÍ** Pokud mě chcete kontaktovat, zeptat se na něco, nebo si prostě jen pokecat, nezkoušejte to na ICQ, použijte vzkazník. Už tak mám kontaktů až příliš mnoho a den má stále pouze 24 hodin. Děkuji za pochopení.

  1. Profilový obrázek
    Anonym 6 ledna 2014 v 22:13

    Ze všech tří filmů se mi tento líbil asi nejvíc, protože byl pro mě nejpřesvědčivější. Příběh v knižní předloze je popsán naprosto mistrovsky (pan King je opravdu king), první snímek z roku 1976 byl natočen velmi jednoduše a uderně a loňský film mi připadal jako pouze remake původního snímku přiblížený dnešní generaci. Tohle spracování (viděno jako poslední) ukázalo skutečnou hloubku tohoto mrazivého psychologického dramatu. Po vizuální stránce je to sice občas přehnané, hudba se v některých místech vůbec nehodila, nějaké přidané scény děj nikam nerozvíjeli a ten závěr mi přišel nelogickej. I přesto, musím pochválit natočení mých oblíbených pasaží z knihy a já při nich zažíval stejné mrazení jako při čtení (nejvíc asi při panoramatickém podhledu na její cestu z plesu), což se mi u starší i novější verze nestalo. Angela Bettis zahrála Carrie asi nejbíž knižní postavě. Takhle nějak jsem si jí při čtení představoval. Záverem. Po filmové stránce je to inteligentní vážné drama vyprávěné pomalu a důkladně, což tomuto příběhu nejvíc sluší. Preciznost knihy ale překonána nebyla a pokud nenatočí za 5 let další verzi, tak ani nebude.

Nový komentář