Český název: Čarodějův učeň
Režie: Karel Zeman
Rok vydání: 1977
Délka: 73 min
Země: Československo, Západní Německo

Hrají:
Luděk Munzar, Jaroslav Moučka
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Jedná se o převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému. V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

Krabat je osamělý chlapec, který se toulá Lužicí. Jednoho večera k němu přijde havran a pozve ho do mlýna na černé vodě. Po příchodu ho přivítá podivný muž s obrovskou jizvou na hlavě, který se představí jako zdejší mistr. Vyvětlí mu, že se zde neučí pouze mlynářskému umění, ale převážně se zde vyučuje černá magie. Druhý den se Krabat seznamuje s ostatními učni, kterých je celkem jedenáct. On je dvanáctý a nejmladší. Na první hodině dostane od mistra schopnost proměňovat se podle libosti v havrana. Od této chvíle však patří mistrovi tělem i duší a jen mistr rozhoduje o jeho životě či smrti.

Práce ve mlýně je sice těžká, ale je zde dostatek jídla a přístřeší. A kdo by si nepřál být jednou čarodějem. Není však všechno zlato, co se třpytí. Zatímco o Vánocích panuje všude dobrá nálada, tak ve mlýně je cítit napětí a strach. Nastal totiž čas, kdy musí nejstarší z učnů složit mistrovskou zkoušku. Zkouška je vlastně souboj mezi mistrem a jeho žákem, ze kterého jen jeden může vyjít živý. Všichni, kteří zatím zkoušku skládali, byli nemilosrdně zabiti. Jakmile však nějaký učeň zemře, mlýn se zastaví. A bude stát tak dlouho, dokud se nenajde někdo, kdo nahradí zemřelého. Mlýn ale nikdy nestojí dlouho. Mistr má na své straně dva strašné pomocníky. Hlad a zimu. Zanedlouho se vždy objeví další osamělý chlapec bez domova, který se nechá zlákat do čarodějné školy.

Po tom všem začne Krabat přemýšlet o tom, jak mistra porazit. Jenže udělá něco, co se ve mlýně vůbec netoleruje. Zamiluje se do jedné dívky. Tím ohrožuje nejen sebe, ale hlavně ji. Neboť (dovolte, abych teď citoval mistra) kdo se jednou černému umění zavázal, musí mu celé své srdce obětovat. Kdo se chce o své srdce s někým dělit, nebo je jinému dát, ten si může jít vykopat hrob. To však neřeší a vždy si najde nějakou příležitost, aby strávil aspoň pár chvil se svojí milovanou. Jenže časem se začne stupňovat intenzita mistrova slídění. Navíc už ke Krabatovi promlouvá i ve spánku (opět malá citace) – Marně skrýváš své tajemství Krabate! Kdo je to děvče? Až ji najdu, nedožije rána. Mně jsi upsal svoji duši. Mně patříš. Jedině mně. A ona nám nesmí překážet….

Krabatovi nezbývá nic jiného, než se svým kamarádem Jurou tajně studovat čarodějnou knihu Koraktor a pokusit se s její pomocí zlého mistra porazit.

K hodnocení: I když je Čarodějův učeň víceméně kreslená pohádka, tak si nejsem zcela jistý, jestli je vhodná pro děti. Řekl bych, že je tak na hraně. Ponurá atmosféra, napětí a deprese na Vás dýchají od začátku filmu až do konce. Např. část, kdy si učeň musí před mistrovskou zkouškou vykopat vlastní hrob, mluví za vše. Přidejte si ještě potoky krve a všudypřítomnou smrt, které je tu víc než dost. I dnes mrazí plno lidí při vzpomínkách na toto dílko v zádech. Grafické zpracování je výborné a  kolikrát se mi líbí mnohem víc, než počítačová grafika, která se používá dnes. Dabing pánů Munzara a Moučky je také skvělý. Jenom škoda, že je Čarodějův učeň známý převážně jen u nás. Je to jedna z mála českých záležitostí, které by si zasloužily ohlas ve světě.