Canal, The (2014)


Scénář a režie: Ivan Kavanagh
Rok výroby: 2014
Délka: 92 min
Země: Irsko

Hrají:
Rupert Evans … (David)
Antonia Campbell-Hughes … (Claire)
Hannah Hoekstra … (Alice)
Steve Oram … (McNamara)
Sinead Watters … (Anna)
Kelly Byrne … (Sophie)
Carl Shaaban … (Alex)
… a další

 

David Williams pracuje jako filmový archivář. Jednoho dne po návratu z práce tvrdí své manželce Alici, že má za sebou zvláštní den. Při promítání starých dokumentů z roku 1902 si totiž všimne několika věcí, informujících o jejich ulici a domě jako o stavbě v blízkosti vodního kanálu s temnou minulostí neobjasněných kriminálních případů. Děsivých souvislostí začne snímek nabírat ve chvíli, kdy se ztratí Alice a David se propadá do stavu, kdy se hrana šílenství nebezpečně přibližuje.

The Canal je prvotinou Ivana Kavanagha a je pojat velice bizarně. Do realistického dramatu muže podezřelého ze zmizení své ženy, je vložen i nadpřirozený prvek v podobě duchů, kteří na hlavního hrdinu doléhají. Obě linie ještě ke všemu doplňují některé halucinační scény (záchody v podchodu), takže atmosféra je celkem dusná a film rozhodně nejde ušlapanou cestičkou. Spíše si bere tolik motivů, až jsem sám pochyboval o tom, jestli celá konstrukce dává smysl.

Když už nic jiného, alespoň v rámci své stopáže mě The Canal obstojně bavil. Žánrová špička z toho samozřejmě není – rozporuplné a nedotažené motivy to stahují – ale na jeden večer…však to znáte.

Hodnocení6
Z filmu je cítit snaha o invenci, ne vždy bohužel režisérské kladívko udeřilo na hřebíček tak, abych v tom viděl víc než solidní průměr.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 17 února 2015 v 09:27

    Tak už i Irové začínají s nesmyslným kopírováním? Ivan Kavanagh se pro svou prvotinu rozhodl čerpat inspiraci hned z celé řady známějších filmů a povedlo se mu natočit opravdu chaotický „guláš“ mysteriózního thrilleru a psychologického hororu. To však neznamená, že by se na tento film nedalo dívat, jen jsem měl pořád ten pocit, že tohle jsem už někde viděl…Bizarně pojaté to skutečně je, ale místy mi přišlo, že i sám tvůrce se v tom začal pomalu utápět a jeho představivost dostávala místy pořádně na frak. Zvláště když se nám to následně pokus všechno vysvětlit, čím si dle mého ublížil ještě víc. Někdy je přece jenom lepší, nechat diváka, aby se s tím co viděl, popral sám. Přiznám se, že asi nejvíc mi vadilo použití „další černovlásky vylézající odkudkoliv. Tohle frčelo někdy před deseti lety a i kvůli tomu u mě asijská tvorba mírně klesla na oblíbenosti, protože ještě dnes je toto „téma“ hojně využíváno, přestože je už dost okoukané. Dále jsem měl problém s hereckým výkonem představitele malého Billyho. Vím je to dítě, ale neviděl jsem u něj žádné emoce a já teda nevím, ale když mi umře matka, tak se budu chovat asi trochu jinak. No a ani ostatní herci si nevedli zrovna moc dobře. Hannah Hoekstra totiž kromě svého půvabného obličeje a faktu, že se ráda svléká před kamerou (a erotické scény má hodně ráda, o čemž jsme se už mohli přesvědčit několikrát), moc hereckého talentu nepobrala. S atmosférou to bylo obdobné. Místy se podařilo navodit opravdu psychologické „peklo“ a některé halucinace byly pěkně natočené. Dokonce i napětí by se u nich dalo krájet, ale hned vzápětí následovala nezáživná pasáž, která zase totálně přidusila slibně se rozjíždějící tempo a já tyto výkyvy moc rád nemám. Zvláště když si u nich musíte říkat, jestli je ten režisér opravdový genius, nebo si z vás dělá prdel (což bych se více přikláněl k druhé možnosti). 50%

Nový komentář