Bride of Frankenstein (1935)


Český název: Frankensteinova nevěsta
Režie: James Whale
Rok výroby: 1935
Délka: 75 min
Země: USA

Hrají:
Boris Karloff … (monstrum)
Colin Clive … (Henry von Frankenstein)
Valerie Hobson … (Elizabeth von Frankenstein)
Ernest Thesiger … (Dr. Pretorius)
Elsa Lanchester … (Mary Wollstonecraft Shelley / družka monstra)
… a další

 

Frankenstein i jeho monstrum žijí! Netvor lynčování přežil a bloudí krajem. Kromě zabíjení se začíná učit „normálnějšímu” životu a začíná toužit po družce. Jeho zbožné přání je vyslyšeno. Podivný doktor Pretorius jej bere na svá bedra a tlačí na Frankensteina, aby se znovu pustil do hrátek na Boha. A tak se pod plátnem na otočném lůžku rýsuje další sešité tělo…

V roce 1931 natočil James Whale snímek Frankenstein, který se stal ve své kategorii jedním z těch vůbec nejlepších. S pokračováním váhal, ale nakonec se do něho s vervou pustil a výsledek je… fanfáry… obdobný. Takovým oficiálním důkazem je nominace na Oscara za zvuk.

Film volně navazuje na svého předchůdce. V rámci konceptu Frankenstein, jak jej znají čtenáři, rozvíjí tu část klasického příběhu, v níž se monstrum naléháním na svého strůjce snaží získat partnerku. Samozřejmě se tématu chápe po svém a nenechává v něm kámen na kameni, což z něj dělá stejně samostatné (myšleno nesrovnatelné s literární předlohou) dobrodružství jako z jeho staršího bratříčka. Přitom v ději pokračuje tak lehce, že značný časový odstup filmů není poznat. Mezi oběma není takřka žádná diference a s trochou nadhledu tvoří jednotu.

Snímek jde ale v určitém oblasti přece jen o krok dál. Hlavně co se týče postavy vědce a jeho monstra v souvislosti s atmosférickým laděním. Frankenstein již nemá nejmenší zájem na oprášení strašlivých pokusů, dává od nich ruce pryč, ale vzhledem k okolnostem nemůže jinak. Proměna z někdejší posedlosti na stávající nevoli a strach je dokonale uvěřitelná a zvýrazňuje zrůdnost toho, kdo nechce nechat spát zapovězené tajemství života a smrti.

Své k tomu daleko více říká i hromotluk, který ukazuje, že si chce taky urvat svůj krajíc chleba a to doslova. Je to dobře, nebo špatně? Co asi může pro lidstvo představovat téměř nezničitelný kolos, kterému to v hlavě začne pracovat a při sebemenší nelibosti, už nejen pudové, nýbrž i myšlenkové, dává najevo svůj ničivý potenciál? Jednoho z toho až zamrazí, zvláště, když se z útrob zjizvené postavy řinou slova vyjadřující rozumění. Monstrum je daleko lidštější, ale právě proto nebezpečnější.

Rovněž tělesně se nemotora vyvinul. Budí dojem lehčího a ladnějšího pohybu, jako by se ohromným teplem od ohně na starém mlýnu klouby zázračně rozpohybovaly. Útěk před ním již není tak snadný a hrůza prchajících je hmatatelná.

Především psychologický vývoj monstra jest tím, co žene film kupředu a zajišťuje, že Bride of Frankenstein nelze označit za slabý odvar již viděného. Dodává celkové atmosféře řádnou dávku dramatu a jisté emotivnosti. Částečně (ale opravdu jen částečně) se vytratila někdejší téměř všudypřítomná surovost a temnota a přeskupila se spíše do několika silnějších nárazových dávek. Téma nevěsty je po stránce hrůzy zlatým hřebem filmu, stojí však poněkud na okraji.

Snímek ve svém celku vypadá o něco jemněji. Možná je to způsobeno tím, že již oplývá hudebním doprovodem a tím získává oproti bezprostřednímu „tichému” Frankensteinovi (to jest dílu číslo 1) jiný rozměr, který jednoho diváka bude uvádět v úžas a jinému potvrdí, že to před tím možná bylo lepší.

Herecké výkony jsou ve svém celku samozřejmě v rámci možností a při odmyšlení přehnaně teatrálního úvodu dobré. C. Clive zachovává vlastní standard a B. Karloff je snad ještě lepší než dřív. To se pak není čemu divit, že si v jeho záři těžko člověk všimne i někoho jiného než mistryně křiku Uny O´Connor (s níž Whale spolupracoval již na filmu Invisible Man z roku 1933). Stejně kvalitní jsou vizuální efekty, kterých tentokrát přibylo a jejichž propracovanost nelze přejít bez uznání.

 

Hodnocení9
Bride of Frankenstein je důstojným a vyzrálým pokračováním o sobě mimořádného díla. Takovým, o jakém se spoustě filmů může jen zdát. A to z něj dělá klenot klasického hororu, minimálně stejně blyštivý, jakým je již zmíněný první Frankenstein.
90%

Sdílejte článek

  1. Anonym 26 února 2010 v 06:13

     Právě jsem si to dal na dobrý…asi ráno, úžasný. Kam se hrabe 99% dnešní produkce s výpravou za miliony a s digitálními efekty. Ať si kdo říká co chce o tom, jak je ten film naivní a jednoduchý, já toho za tou prostou víceméně pohádkou vidím daleko víc, než za kdejakým “strašně psychologickým dramatem.”

  2. Sheldon 22 dubna 2009 v 11:16

    Bride of Frankenstein je filmovými historiky považována za o třídu lepší film než je originální Frankenstein. Režisér Whale si skvěle pohrál s celkovým vyzněním filmu, brilantní je scéna pronásledování Monstra od studánky do lesa, kromě hudebního podkresu geniálního Franze Waxmana se naprosto změní svícení i scéna filmu. I po tolika letech souhlasím plně s autorem recenze, že je to filmový klenot

Nový komentář