Braindead

Hodnocení:

autor

70%

uživatelé

83.33%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1326x

tisknout článek

Režie: Peter Jackson
Rok výroby: 1992
Délka: 104 min
Země: Nový Zéland

Hrají:
Timothy Balme ... (Lionel Cosgrove)
Diana Peñalver ... (Paquita Maria Sanchez)
Elizabeth Moody ... (Mum )
Ian Watkin ... (Uncle Les)
Brenda Kendall ... (Nurse McTavish)
Stuart Devenie ... (Father McGruder)
Jed Brophy ... (Void)
...a další

Do zoo v Nové Zélandu je převezen vzácný exemplář krysí opice. Jedná se o velmi nebezpečné stvoření, neb pouhé povrchové zranění způsobené zuby tohoto tvora se stává podnětem hrůzné nákazy. To poslední, co ve svém životě tahle opice udělá, je kousnutí matky plachého Lionella, jenž je náš hlavní hrdina.

Z matky se brzy stane zombie a nezůstane sama. Nešťastný Lionell ukrývá zombiky u sebe ve sklepení, kde je dopuje sedativy, aby byli alespoň trochu hodní. Situace se mu ale začne brzy vymykat z rukou s nástupem jeho majetnického strýce, který touží po Lionellově dědictví. Připravuje se obrovský mejdan, při němž se řady zombiků začnou mnohonásobně rozrůstat a Lionell musí po bohu své láské, horkokrevné jižanky Paquity, bojovat o holý život. A to všemi prostředky včetně například mixéru či sekačky na trávu...

Tenhle film bezpochyby upoutá vaši pozornost. Vést k tomu mohou rozličné důvody. Zejména se mu to však podaří díky své až parodické střeštěnosti. Tak trochu to připomíná jakýsi pokus o velmi krvavý vtip nebo ještě lépe bláznivý studenský experiment, natočený s velkou dávkou nadšení.

Tomu nasvědčuje hned několik aspektů. Tím prvním jsou herecké výkony, které ať vypadají jakkoliv, rozhodně nejsou profesionální. Z herců je ale cítit neskutečné nadšení, je vidět, že je to zkrátka baví a tak jim dobrotivý divák ještě rád odpustí nějaké to klopítnutí.

Výše zmíněný dojem rovněž podtrhuje kamera, jenž působí někdy až amatérsky. Dominují zejména dlouhé chvějící se dataily obličejů jednotlivých herců. Ale i to výsledně působí velmi dobře a dodává to celému snímku jistou image šílenosti. A šílené to bezesporu je!

A jak je to celé podané? Nemohl jsem se ubránit dilematu o žánrovém zažazení tohoto snímku. Je to horor? Komedie? A nebo parodie? Prvky všech tří žánrů totiž v tomhle filmu najdete. Byť parodie je záměrně řazená na poslední místo, neboť žádný konkrétní mě známý film zde parodován není, spíš zombie hororový žánr obecně. Více ale snímku sedí komedie s výraznými hororovými prvky kořeněná velkou, ale opravdu velkou, dávkou velmi černého krvavého humoru. Ne nadarmo se o tomto počinu traduje, že jde o nejkrvavější film v historii kinematografie vůbec. To už dnes pochopitelně není pravda, neb moderní hororová tvorba plná novodobých realistických krvavých scén by tento snímek nejspíš strčila do kapsy. Na začátek devadesátých let je to ale porce, která nemá mezi svými současníky obdoby.

Nabízí se tedy pár varování: Když se chystá rozpadající se Lionellova matka poobědvat s předsedkyní ženského spolku a jejím manželem, raději nejezte! Při pudinku by Vám mohl Váš pokrm přestat chutnat. Slabší povahy by pak mohli uzřít pozřené znovu. Pozdější sex mezi mrtvou zdravotní sestrou (které mimochodem vysí hlava jen na tenkém pruhu kůže a při pro tuto činnost charakteristických pohybech ji tak neustále padá) s mrtvým farářem taky není nic moc, i když není díky bohu příliš detailní. Finalní scénu prozrazovat nebudu. Jen upozorním na to, že se porce krve vemi rapidně zvýší...

Co tedy říci závěrem o tak bláznivém filmu? Za zkouknutí to stojí, byť ne každý to bude chtít vidět ještě jednou. Sám si myslím, že znovuprojekci na nějaký čas odložím. Ovšem zápal, s jakým se tvůrci do snímku evidentně pustili, je když už nic dobrým důvodem pro to, udělat si na tenhle počin čas. Je to něco, co se v nynější Jaksonově profesionální tvorbě již lehce vytrácí. Rozodně budete podivěni, že tenhle člověk mohl natočit toho milého pohádkového Pána Prstenů...

Můj závěr tedy zní: Podívejte se na to! Podívejte se na to i přes fakt, že nejspíš chvílemi budete v rozporu, zda se bát, smát a nebo zvracet...