Český název: Kniha krve
Režie: John Harrison
Rok výroby: 2008
Délka: 96 min
Země: Velká Británie
Hrají:
Jonas Armstrong … (Simon McNeal)
Sophie Ward … (Mary Florescu)
Clive Russell … (Wyburd)
Paul Blair … (Reg Fuller)
Romana Abercromby … (Janie)
…a další
Mary pracuje jako profesorka na universitě, kde vede přednášky o paranormálních jevech a mimo jiné je rovněž docela úspěšnou spisovatelkou. Nyní svou pozornost upoutá na podivný dům, jenž oplývá děsivou minulostí. Záhadně zde totiž zemřelo několik lidí za dosud nevyjasněných okolností. Společně se svým kolegou a mladým studentem Simonem vyrazí na průzkum terénu a rozhodnou se v domě strávit několik dní a nocí. Ze začátku se zdá, že zde žádné nadpřirozené síly nejsou, ale brzy se kolem Simona začnou dít podivné věci a jeho tělo je pokrýváno krvavými šrámy. Mary je přesvědčená, že se s nimi pokouší promlouvat mrtví ze záhrobí a to i za pomoci děsivých nočních můr. Jenže každá práce má svá rizika a tahle především pěkně krvavé následky.
Film je natočený podle stejnojmenné povídky Cliva Barkera, kterou jsem ovšem neměl možnost číst a proto nemůžu srovnávat. Přiznám se, že poslední dobou mě duchařiny spíše znechucovaly a tak jsem ani tentokrát nic světoborného nečekal. Ve finále jsem byl však docela mile překvapený, protože o žádnou tragédii rozhodně nešlo. Je zde sice docela dost věcí, jenž se mi nelíbily, ale v konečném součtu klady jasně zvítězily. Již samotný úvod mě příjemně navnadil a první úmrtí bylo nejen „strašidelné“, ale i pěkně krvavé, a to já mám rád.
Atmosféra sice potom lehce stagnovala, ale o žádnou nudu nešlo. Jen mi přišlo, že některá místa jsou zbytečně moc natahována a tak tvůrcům nezbylo nic jiného než je vyplnit trochou erotického zpestření. Do této doby byla pro mě herečka Sophie Ward velkou neznámou, ale padla mi určitě do oka. Lechtivějším scénkám se nevyhýbala a tak jsem tenhle bonus přijal s povděkem. Navíc zde nešlo ani tak o ono erotické jiskření, ale spíše o to co následovalo hned poté. Divák je totiž nejprve namlsán nahotou a ihned vzápětí překvapen velice působivou scénou, při které slabší povahy schovají hlavu do klína.
Právě tyto „šokující“ momenty patří k hlavním přednostem, jenž dopomohli vytvořit docela působivou atmosféru (místy). To by se ovšem nepodařilo za přispění slušného hudebního doprovodu pod taktovkou Guye Farleyho a řady speciálních efektů. Některé sice byli ze slabšího soudku, ale dá se zde nalézt i celá řada velmi působivých záběrů. Především pak ke konci filmu, kdy nám dovolí nahlédnout na křižovatku mrtvých.
No, co k tomu říct… úplná ztráta času to nebyla, ale znovu to vidět nepotřebuju… Maximálně si přečtu povídku. 🙂
nechapem preco skvele knihy a graficke novely dostavaju do ruk neschopni reziseri… na to by mal byt zakon…
Povídku jsem nečetla, ale film mne k tomu určitě neinspiroval. Tak nějak jsem se ztotožnila s tím najatým zabijákem, který na konci pouze suše konstatuje, že ho to nijak nedojalo. Nuda a ztráta času.
Povídka podle níž byl tenhle snímek natočen, se mi velice líbila. Bohužel film samotný je šedivý průměr.