Boardinghouse (1982)


Režie: John Wintergate
Rok výroby: 1982
Délka: 98 min
Země: USA

Hrají:
John Wintergate … (Jim Royce)
Kalassu … (Victoria)
Alexandra Day … (Debbie Hoffman)
Joel Riordan … (Joel Weintraub)
Brian Bruderlin …(Richard)
… a další

 

Hoffmanův dům je opředen tajemstvím. Každý jeho nájemník je podivně zabit. Kdo bude další? Mladý samouk telekinetiky, který se rozhodne zaplnit prázdné pokoje mladými ženami, jimž poskytne podnájem. Samozřejmě je od nich řádně odměňován ve vlastní ložnici. Dlouho si však užívat nebude. Ženy jsou totiž stíhány hrůznými přízraky a jde jim o život.

Proč John Wintergate natočil Boardinghouse? Smysl jeho práce se v dění filmu jaksi ztrácí. Tedy až na legitimizaci vlastní touhy vyspat se v krátkém časovém intervalu s co největším počtem krásných žen. To totiž jakožto hlavní postava pobíhající v těsných plavkách či upnutém triku dělá.

Autor i hlavní hrdina v jednom se na hraní příliš nesoustředil a podle toho výsledek vypadá. Navíc každou chvíli dával najevo, že si přišel především užít, maximálně přehrávat. Jeho herečtí kolegové, respektive kolegyně rovněž nedostaly instrukce, jak se mají chovat, aby film vypadal jinak než odpolední domácí video.

Kamera je roztřesená a v záběrech nestabilní. Často se soustředí na detaily, jako ňadro přitisknuté na sklo, přičemž opomíjí kontext a divák nemá šanci mnohdy ani vidět celý obličej. Vrcholem je práce střihače, který si s návazností záběrů moc hlavu nelámal. Občas se rozchází obraz se zvukem a výsledkem je domnění, že něco jako samotný střih neproběhlo.

Kdoví, jak si Wintergate s herečkami užíval v momentech, kdy kamera neběžela, ve filmu nehodlal ukázat nic moc. Když už nic jiného, když vše selhává, hororová náplň je nulová a nepochopitelná, vizuální efekty nestojí za nic, mohl z filmu alespoň udělat solidní erotickou záležitost. Každou chvíli se s někým válí, ale v zobrazení zůstal stejně pozadu jako v případě dalších nedotažených skutečností.

 

Hodnocení1
Boardinghouse je amatérský film pro velmi nenáročné diváky, kterým nevadí nepochopitelnost, nedotaženost ve všech směrech, zkrátka odpadní film na maximálně jedno zhlédnutí, případně jako kulisa.
10%

Sdílejte článek

  1. Solo 15 května 2018 v 13:07

    Další z řady těch filmů, které klidně mohli navždy ujít mé pozornosti a nic závratného by se nestalo. Jsem sice rád, že jsem si mohl udělat další pomyslnou „čárku“ na mém seznamu, ale rozhodně bych věděl o jiných mnohem příjemnějších věcech, jak strávit ztracený čas jeho sledováním. Popravdě ani moc nevím, co bych měl k této patlanině pořádně napsat. Nějak výrazněji se pitvat v naservírované zápletce asi nemá ani pořádně význam, protože ona sama je tak plytká, chaotická a nezajímavá, že jsem měl několikrát chuť se prostě zvednout, poděkovat kámošovi za pozvání a pivko, no a jít raději ven se psem. John Wintergate si totiž viditelně řekl, že by nebylo špatné rozbít doma prasátko, obvolat pár lehkých děv a kamarádek svojí staré, no a natočit si pěkně u sebe doma (samozřejmě nesmí chybět bazén) nějaký ten lehce erotický kousek říznutý jako horor. Den předtím narychlo splácal během kalby scénář, přihodil trošku mysteriózna, překecal ženu a ostatní děvčata aby alespoň jednou během natáčení ukázaly prsa, s některými se i „ na oko“ pomiloval a nakonec tam šoupnul trošku umělé krve, céčkové gore a bylo hotovo. Děvčata sice přehrávala jako prase a textu měly jen minimálně, ale nahoty se rozhodně nebály, občas zavzdychaly na kameru, no a měly vyděláno. Hororový fanda tak každopádně zapláče nejen nad výsledkem, ale i samotnými prvky (dají-li se nazvat hororovými). Nicméně jsem tam narazil asi na dvě docela slušné scény, které tento patos zachránily od odpadního ohodnocení, ty a jak jinak polonahá děvčata. Taky si asi otevřu penzion pro svobodné děvčata. Co se těch rozmazaných psycho scén týče, tak kdyby se toho chopil někdo zručnější, nemuselo to zrovna dopadnout katastrofálně, protože jistý potenciál by se v nich přece jenom dal najít. Jenže tady byla kamera i střih opravdu otřesná. 30%

  2. horrormaximum 23 dubna 2010 v 17:16

    No, musím říct, že i když to zrovna velké dílo není, 10% si to nezaslouží, to takových 19%, to jo. Budu zaokruhlovat – 20%. A teď, proč 20%? No protože to jsou osmdesátá léta jak vyšitá, né že bych s tím mířil někam, že 20% dávám jen kvůli tomu, že jeto z dvaaosmdesátýho, to samozdřejmě ne, ale jen chci říct, že toto na 10% prostě nepasuje.          A jinak je to velmi dobrá recenze.

Nový komentář