Blue Monkey

Hodnocení:

autor

30%

uživatelé

70%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 723x

tisknout článek

Český název: Inseminátor
Režie: William Fruet
Rok výroby: 1987
Délka: 95 min
Země: Kanada/USA
Alternativní názvy: The Insect; Invasion of the Bodysuckers

Hrají:
Steve Railsback ... (detektiv Jim Bishop)
Gwynyth Walsh ... (doktorka Rachel Carson)
Don Lake ... (Elliot Jacobs)
Helen Hughes ... (Marwella Harbison)
Ivan E. Roth ... (monstrum)
... a další

Když se do nemocnice dostane zahradník, z něhož vyleze jakási odporná hmyzí larva, je zaděláno na problém. Zvláště, zasypou-li děti tvorečka růstovým hormonem. To vzniká v budově, která je kvůli karanténě obklíčena vojáky, pořádná panika. Dvoumetrového brouka, který má hlad, totiž nikdo nepřehlédne.

Stejně tak nemůže uniknout divákovi, že sleduje jeden z těch zbytečnějších hororů, který tlačí na pilu tak intenzivně, že se nelze nesmát. Roztančený brouk uhýbající laseru či útočící na svoji oběť stylem rytmického škubání hlavy. To je jen malý výčet skutečnosti, které budou nejednoho zvědavce na tento béčkový skvost prokovat k tomu, aby se bláznivě řehtal. Ovšem problémem je, že není zcela jasné, zda byla ona směšnost v původním záměru filmařů. Že se o cosi podobného snažili, je vidět ve spojení s párem, který přijel do nemocnice přivítat na svět svého potomka, či nasávajícími dámami, ale upřímně řečeno, chtělo to více svěžích nápadů.

Velkým kladem je atmosféra. Až do úplného odhalení podoby monstra hraje na temno modře ozářeného sklepení a působivé zabíjení mimo kameru. Své k ní říká i nechutnost několika záběrů. První třetina se tedy nese v duchu předzvěsti kvalitního slizkého krváku doby s trochou erotiky, byť neuspokojivé.

Pak ale přichází pád z výšky. Mizí krev. Přerostlý brouk vylézá na světlo. Prohání se nemocnicí, objímá... totiž zabíjí na potkání, rodí potomstvo. Pokud hlavní hmyzí masér nebudí zprvu až takový dojem uměliny, což se v průběhu samozřejmě změní, jeho mláďata naopak vypadají přímo dřevěně. Situaci se snaží zachraňovat nájezdy kamery, které reprezentují útok z pohledu brouka. Zachraňují alespoň ten zbytek atmosféry, který není rozcupován nezřízenou hmyzí zábavou, jež by snesla střízlivějšího a logičtějšího scénáře, zvláště co se chování postav a počátečního objevu brouka týče.

Stejně nepovedená je zvuková stránka snímku. Hmyzí zvuk nelze přejít bez úsměvu, hudbu pak bez znechucení nad zoufalou snahou vyvolat hrůzu krkolomnými variacemi a nesnesitelně gradujícími party. Jak se říká, méně je někdy více a tento film je toho po všech svých stránkách potvrzením.

Inseminátor, jak bylo možné film zhlédnout v televizi v 90. letech minulého století, je filmem pro zabití času. Je plný chyb a z nich vyplývající směšnosti, takže pro uvolnění namožené mysli postačí.