Blood Sisters
24. 11. 2011 / autor: voodoo / kategorie: Hororové filmy
Český název: Pokrevní sestry
Režie: Roberta Findlay
Rok výroby: 1987
Délka: 86 min
Země: USA
Hrají:
Amy Brentano … (Linda)
Shannon McMahon … (Alice)
Marla Machart … (Marnie)
Elizabeth Rose … (Bonnie)
Gretchen Kingsley … (Ellen)
...a další
Za devatero horami a devatero řekami, za devatero lesíky a devatero paloučky, se v temném hvozdu krčil opuštěný dům. Už dávno minuly doby, kdy v něm vládlo bujaré veselí, kdy se po chodbách proháněly spanilé děvy poskytující hrdinným rytířům pestrou škálu těch nejnemravnějších rozkoší. Dávno byly pryč časy, kdy se o tomto domě mluvilo jinak, než o místě, kde se stala ohavná vražda! Správně tušíte, milé vnímavé děti, lidé tento dům považovali za strašidelný a každý, kdo měl jen špetku zdravého rozumu, se mu vyhýbal širokým obloukem.
Avšak jednoho krásného dne se jeho dveře znovu otevřely a do zatuchajících útrob pronikl závan čerstvého vzduchu. Skupinka rozpustilých princezen se zde rozhodlo strávit noc. Byla to podmínka jejich přijetí do vyšší společnosti, ale v tento okamžik ani jedna z nich nemohla tušit, že vše, co se o domě vyprávělo, byla pravda. Dlouho předlouho tyto půvabné panny bloudily ve ztemnělých monotónních chodbách a skrz našpulené rtíky pronášely jedno hloupoučké moudro za druhým. Dlouho předlouho se nedělo vůbec nic podezřelého, natož pak děsivého.
A když už se zdálo, že prostory domu v sobě neukrývaly nic víc než jen prachem pokrytý starý nábytek, armádu pavouků a pár rafinovaně nastražených kanadských vtípků, začaly se jim zjevovat prapodivné vize. A jelikož se přednosti těchto slečen neukrývaly v dutině lebeční, příliš se jimi nazabívaly. Nepochybně je připisovaly faktu, že cestou na toto místo olízly několik oslizlých ropuch, očekávajíc od nich dle pradávných tradic proměnu v krásného prince. Nuž a tak dál bloumaly po chodbách, za každými dveřmi nasazovaly své přepečlivě nastudované a absolutně ubohé grimasy a nebýt příchodu tajemné postavy v županu, dělaly by tak nejspíš až dodnes.
Ona záhadná postava byla s domem až bolestně spjata. Vázala jí k němu spousta zlých a nešťastných vzpomínek, přesto byl jediným místem, jež mohla nazývat svým domovem. A v žádném případě nesměla dopustit, aby jí tahle nezvaná návštěva pošramotila jediné útočiště, které kdy měla. A jelikož už jednou okusila pachuť krve, ucítila její překrásnou vůni, rozhodla se jednat. Sic jí už nezbývalo příliš mnoho času, začala hezky expres a velice fádně odesílat dívky na druhý břeh, odkud už pro ně nebylo návratu.
Zvonec a pohádky je, milé děti, díkybohu konec!
