Blood Beach

Hodnocení:

autor

50%

uživatelé

70%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1975x

tisknout článek

Režie: Jeffrey Bloom
Rok výroby: 1981
Délka: 92 min
Země: USA

Hrají:
David Huffman ... (Harry Caulder)
Marianna Hill ... (Catherine Hutton)
Burt Young ... (seržant Royko)
John Saxon ... (kapitán Pearson)
Lena Pousette ... (Marie)
... a další

Koupání v Los Angeles je ohroženo! Na plážích mizí lidé. Co je vtahuje do písku a odkud to vůbec je? To se snaží zjistit Harry a Catherine, dávní milenci, jež svede dohromady podivná smrt její matky. Policie je samozřejmě bezradná, a tak nezbývá, než řešení situace očekávat právě od Harryho.

Nač přijde? Na to, že se nachází ve snímku, který je svým tématem přirovnáván k takovým ikonám žánru jako jsou například Jaws. Oběti mizející pod povrchem, kam se dostat a zvítězit je takřka nemožné. Co to znamená v tomto případě pro diváka? S velkým potěšením se oznamuje, že milovníci poctivého béčka se špetkou old school mohou začít rozdmýchávat své nadšení. S velkým politováním se zároveň dodává, že všichni ostatní přijdou zkrátka.

Blood Beach má velmi jednoduchý děj, čímž divákovi zajišťuje nenáročnost a oddychovost. Neznamená to však, že by nudil. Naopak. Po vzoru starých šlágrů zatajuje co může, takže hrůzu odhaluje jen do té míry, jež je nezbytně třeba k namlsání a očekávání vyvrcholení, které snad ukáže víc.A samozřejmě ukáže.

Než se tak stane, je divák chlácholen poctivým tempem a atmosférou, jakou se mohou chlubit lehce nadprůměrná hororová béčka 80. let či jejich vydaření předchůdci. Mizení lidí pod nánosem písku jest podáno s řádným filmařským umem a zaměřením na vykreslení co možná největší hrůzy právě skomírající oběti. Své k tomuto příjemnému hrůznému mystériu říká i hudba. Pravda, neustále se opakuje jeden a ten samý motiv, nebo se tak alespoň zdá, v obhajobu této opakovanosti ovšem hovoří skutečnost, že dané téma je vskutku intenzivní a mimořádně působivé.

Herci, to je samostatná kapitola. John Saxon se jako vždy tváří drsně a charisma z něj jen čiší, což z něho dělá jednoho z tahounů celé té skromné show. Burt Young, jehož nelze nezmínit coby švagra slavného boxera Rockyho, svými úšklebky prozrazuje, že do ní patří také. Ačkoli známé tváře, hlaví role jim nepřísluší. Ty si rozebrali spíše průměrní, ostatně jako valná většina, která naštěstí v momentech příchodu smrti hraje s vypětím sil.

Horor, nebo komedie? Otázka, zda se při pohledu na lidi mizející v písku smát či bát, respektive odpověď na ni je spojena s celkovým přístupem diváka. Čím větší je přitom staromilec, tím vlídněji podívanou přijme. Neboť samotný závěr, to znamená vyvrcholení, v němž dochází na lámání chleba a objevuje se v plné kráse to, co po celou dobu vyvolávalo takovou paniku, je v jistém smyslu kontroverzní. Ona hrůza celku v posledních chvílích opadá a mění se v pravý opak. Pravověrné old school monstrum, statické a neurčité, sotva schopné vyvolat sebemenší emoci strachu. Jak již bylo naznačeno, milovník přesně tohoto druhu filmu si přijde na své, nepřipravený pozorovatel propukne v smích či zmatení. Do hororové reality krvavé pláže jej nenavrátí už ani slibně vyhlížející závěr.

Další vadou na kráse je neúcta tvůrců k divákově zvídavosti a touze po pravdě. Odhalit pravý původ monstra, zabijáka, šílence či co to vlastně bylo? Na to nikdo nepomyslil.

Blood beach rozhodně není ztrátou času, byť není extra výrazným kouskem. Je průměrný nebo i lehce nadprůměrný, ale i to se počítá. Zvláště, když svým zpracováním, jež je v rámci možností povedené atmosféry a slušného tempa, vzdává hold staré škole.