Attack of the Killer Tomatoes! (1978)


Český název: Útok vražedných rajčat
Režie: John De Bello
Rok výroby: 1978
Délka: 87 min
Země: USA

Hrají:
David Miller … (Mason Dixon)
George Wilson … (Jim Richardson)
Sharon Taylor … (Lois Fairchild)
J. Stephen Peace … (Lt. Wilbur Finletter )
Ernie Meyers … (The President)
Eric Christmas … (Senator Polk)
Ron Shapiro … (Newspaper editor
…a další

 

Snímek s lákavým názvem začíná tradičně. Před úvodními titulky dojde ke scéně, v níž se nám takřka po několika vteřinách zjevuje zlo, jemuž budou muset lidé čelit během následující půl druhé hodinky. Tímto jsou rajčata! Jinak dobrá a zdravá zelenina. Bez sebemenšího varování je divák vržen do přestřelky mezi policisty a koulejícím se základem pro kečup. Po chvíli je jasné, že malé potvory mají navrch. Je třeba povolat komando specialistů. Mason Dixon musí řídit rozsáhlou operaci a koordinovat činnost mistra převleků Smithe, profesionálního potápěče Colburna, mistrině kdovíčeho v plavání Gretty a parašutisty Filnettera, který používá výhradně šavli a svůj padák zásadně neskládá a neodkládá. Když se jim nedaří, armáda je rajčaty poražena a vypadá to, že poradce prezidenta Richardson dosáhne svého podvodného plánu na uchopení moci, odhaluje Dixon zeleninovou slabinu.

Už samotný název může vzbuzovat lehký úsměv. První setkání s vraždícím rajčetem je ještě relativně neutrální, i když křičet kvůli brblající zelenině? Když se následně v titulkách objeví informace o volném místě pro divákovu případnou reklamu, jsou všichni milovníci hororových komedií doma. Alespoň na první pohled. Ono totiž v podstatě nejde o čistokrevnou komedii propláchnutou tou nejdrahocennější tekutinou. Spíše se jedná o hodně za stopku přitaženou parodii ochucenou spoustou rajčatového protlaku.

S hororem má snímek společné možná tak jedno slovo v názvu (vraždící). Hrůza z filmu nejde ani vzdáleně. Rajčata nemají ani kruté oči, ani ostré zuby. Maximálně jsou přerostlá a schopná roztomile se koulet. Žádný konkrétní útok není zobrazen, žádná krev tu není. Jako by všechny ty oběti zemřely na infarkt. Jediná načervenalá barva skromně se vyskytujících skvrn pochází ze samotných rajčat.

Nadhledem oplývající divák se může těšit na plejádu písní, k tomu směsici víceméně zábavných scén, často krkolomně přehnaných, občas připomínajících suchý anglický humor. Mnohé parodické scény působí křečovitě, mnohé jsou naopak trefné. Inteligentní humor nečekejte. Dětinskou jednoduchost rovněž úplně ne, ale vězte, že daleko k ní rajčata nemají. Například černoch převlečený nejen za Adolfa Hitlera, ale i za rajče za účelem infiltrace do základního záhonu- myslíte, že se mu to podaři:)? Nebo přeřeky jednoho z vědců. A co teprve schopnost posledního rajčete přečíst si z papíru melodii poté, co si zacpe uši, aby ji nemuselo poslouchat? O závěru dávajícím prostor pro jiný druh krvechtivé zeleniny je lepší se pro moment překvapení nezmiňovat. Nelze se rozhodně celou dobu smát, občas je třeba zaťukat si na čelo a říct si, že takovou ptákovinu, která se právě na obrazovce objevila, může vymyslet jen hodně ulítnutý mozek, občas postižený stupiditou (myšleno v kladném smyslu).

 

Hodnocení4
Vraždící rajčata jsou v žánru tak razantním odlehčením, že se dají k hororu zařadit jen se zavřenýma očima. Pokud hledáte příjemně suché, jednoduché, muzikální pobavení, tak prosím. Čekáte-li hrůzu, hledejte jinde.
40%

Sdílejte článek

16 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Prasoid 12 března 2008 v 18:36

    To jsou dementi. Co tam chtějí dát za komediální prvky, sprostý vtipy? Vždyť kouzlo Rajčat je hlavně v té době a její atmosféře. Kolik dnes běhá po světě takových bláznů jako tehdy? Málokterá dnešní komedie nebo parodie mě byla schopná rozchechtat tak jako stará rajčata. Na druhou stranu, kdyby dnes hrál parašutmana takovej Don Opper, tak by to mohla být sranda.

Nový komentář