Asylum of Fear (2018)


Režie: Craig Deering
Rok výroby: 2018
Délka: 79 min
Země: USA

Hrají:
Maurice Demus … (Richard Clemens)
Allen Murphy … (Conner)
Michael Medford … (Shane Miller)
Callie Stephens … (Nicky Miller)
James Doherty … (Zak)
Matthew Urban … (Dr. Anthony Pender)
… a další

 

Malé městečko Walstrom zasáhne zpráva o zmizení dvou malých chlapců, kteří si hráli blízko svého domu. Max a Tommy Davisovi jsou pohřešování již 48 hodin a jedinou stopou je bota a roztrhané tričko, které byly nalezeny nedaleko jejich domu. Policie je však zatím bezradná a tak prosí o pomoc veřejnost. V tu samou dobu se právě chystá čtveřice přátel prozkoumat starý psychiatrický institut, který byl již před nějakou dobou uzavřen, aby se zde pokusili najít přítomnost parapsychologických jevů.

Říká se totiž, že zde v minulosti šílený doktor Pender prováděl zakázané experimenty na svých pacientech a když to na něj prasklo, zabil většinu pacientů (většinou děti) i několik členů personálu. Od té doby zde prý straší. Richard, který má zvláštní dar (oni tomu říkají médium), se společně s přáteli a novinářem Zakem vydává vše prozkoumat a skutečně se jim podaří navázat s duchy kontakt. Čím více však pátrají v minulosti, tím se kolem nich začínají dít divnější věci, no a jak se zdá, někdo nebo spíš něco jim začne usilovat o život…

Zápletka je zvětralá jak týden otevřený lahváč, ale pořád se najde dost lidí, kteří mají potřebu točit další filmy na podobné téma. V poslední době se stále více zelenáčů snaží, aby jejich prvotina byla natočená buď ve stylu found footage, nebo tuctová duchařina. A já nechápu proč. Vždyť je tolik hororových odvětví, které se dají natočit i za menší peníz a ty dokáží zaujmout mnohem víc diváků než tyhle podobné céčkové braky. Základem je však alespoň trochu stravitelný příběh, průměrné herecké výkony a snesitelná kamera.

Hlavně se nesnažit někoho marně napodobovat! To je základní kámen úrazu. Zde jsem měl zpočátku pocit, že to nízké hodnocení na internetu musí být snad nějaký omyl. Nevypadalo to zas až tak špatně. Dialogy mezi postavami sice byly dost chabé, ale místy na mě vykoukla docela zajímavá atmosféra. Hlavně od chvíle, kdy se naše pětice vydává na průzkum budovy. Díky několika Richardovým vizím máme šanci vidět, cože se v minulosti odehrálo za zdmi ústavu a některé scény byly docela sympaticky natočené. Jenže opravdu špatné herecké výkony (neskutečné přehrávání) a nesmyslný závěr – který dost postrádal logiku, tomu nasadil korunu marnosti.

Hodnocení3
Což je možná i škoda, protože to mělo navíc. Jenže záporů je tu tak obrovské množství, že se prostě jen tak jednoduše přehlédnout nedají. Obdobných kousků už ale existuje v dnešní době tolik, že tohle prostě nemá a nebude mít šanci na úspěch.
30%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář