Arachnophobia

Hodnocení:

autor

70%

uživatelé

78.89%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1672x

tisknout článek

Český název: Arachnofobie
Režie: Frank Marshall
Rok výroby: 1990
Délka: 103 min
Země: USA

Hrají:
Jeff Daniels ... (Dr. Ross Jennings)
Harley Jane Kozak ... (Molly Jenningsová)¨
John Goodman ... (Delbert McClintock)
Julian Sands ... (Dr. James Atherton)
Stuart Pankin ... (šerif Lloyd Parsons)
Brian McNamara ... (Chris Collins)
... a další

Nevím jak vy, ale já mám pocit, že v dnešní době zde máme trošku krizi pavoučích filmů. Vzpomenu si snad jen na průměrně hloupý Pavoučí teror, či ještě hloupější Arachnid. Jako by dnes scénáristé ne a ne napsat něco opravdu děsivého, co by vystrašilo, i pobavilo stejně jako stará Tarantule. Já pavouky zbožňuju. A tak, když jsem si někdy v deseti letech všiml v televizním programu, že v televizi běží jakýsi film Arachnofóbie, musel jsem jej vidět. Pochopitelně, protože jsem musel jít brzo spát, jsem si koupil VHSku a nastavil si nahrávání, abych se druhého rána celý natěšený mohl podívat na pavoučky. Co myslíte, bál jsem se? Ano. A hodně.

Už je to přece jen nějaký ten pátek. Jak člověk roste, některých věcí se bát přestává. Vy, kteří jste v útlejším věku viděli Arachnofobii, mi určitě dáte za pravdu, že časem přestává být děsivá. Ale dost už otálení. O čem to celé vlastně je?

Doktor Atherton (Julian Sands) je posedlý výzkumem pavouků. Film začíná jednou z jeho tradičních výprav do Venezuely, kde se nacházejí ti nejnebezpečnější pavouci. Atherton je nyní na stopě zcela novému objevu. Na dně půl kilometru hluboké propasti se ukrývá velký druh pavouka, který se však v mnohém liší od ostatních druhů sklípkanů. Pavouk vzhledem připomíná australský druh Atrax Robustus, jenže je ještě větší a asi desetkrát jedovatější. Tito pavouci navíc nežijí samostatně, ale vytvořili si své vlastní kolonie a žijí podobně jako mravenci nebo včely. Celé kolonii vévodí dominantní pár a všichni ostatní pavouci jsou bez pohlavních orgánů a plní pouze funkci dělníků. Doktor ví, že tento pro pavouky netypický životní styl je zcela unikátní a potencionálně nebezpečný. Když se výprava vrací domů, netuší, že si s sebou veze samečka tohoto nebezpečného druhu pavouků, který se ukryl v jednom z batohu. Jedovatý pavouk zabije výpravního fotografa a v jeho rakvi, transportované do jeho rodného města, se ukryje. Fotografovo rodné město s názvem Canaima leží v Kalifornii. Jak vypadá terén v Kalifornii? Ano ano. Zatímco senilní patolog zkoumá, jak je možné, že v uzavřené rakvi do jeho márnice dorazila zelená a vysušená mrtvola, pavouk z rakve prchá a co čert nechtěl, užije si noc plnou sexu s jedním druhem domácího pavouka. A to přímo ve stodole nového místního doktora Rosse Jenningse (Jeff Daniels), který, také co čert nechtěl, trpí už od svých dvou let arachnofóbií. Potomci dvou rozdílných druhů pavouků se brzy vylíhnou. Jsou menší, než venezuelští pavouci, zato stejně jedovatí. Stovka malých jedovatých parchantů se rozprchává po městě a brzy budou první mrtví. Bohužel, starý doktor Metcalf odmítá uskutečnění pitvy obětí a tak celé městečko žije dalších několik dní v přesvědčení, že viníkem je pouze infarkt. Doktor Jennings je jediný, kdo věří, že se ve městě rozšířil nový druh pavouka a zve do města doktora Athertona, aby situaci vyšetřil.

Film je klasickým pavoučím hororem. Boj se zvířaty, jejichž hlavní zbraň je, že si jich pravděpodobně všimnete až ve chvíli, kdy se vám zakousnou do ruky. I když film má očekávaný průběh : Napřed dostaneme pavouka tam, kam ho potřebujeme, stokrát ho nakopírujeme, zabijeme pár lidí, necháme zabít pár pavouků, necháme zabít pár důležitějších lidí a pak necháme zabít hlavního záporáka, má film dobrý spád a nudit se u něj nebudete. Ani závěr (boj doktora Jenningse s pavoučím generálem) ve vás nezanechá pocit „Tohle už jsem někde viděl“ a skutečně o něm můžu říct, že je napínavý. A když už se nebudete bát, zaručeně vás rozesměje sádelnatý desinsektor Delbert McClintock v podání skvělého Johna Goodmana.

Arachnofóbie je pro mě rozhodně jedním z nejlepších pavoučích filmů a už několik let se k ní velmi rád vracím.