Antichrist
16. 11. 2009 / autor: Skypper / kategorie: Hororové filmy
Režie: Lars von Trier
Rok výroby: 2009
Délka: 104 min
Země: Dánsko / Německo | Francie | Švédsko | Itálie | Polsko
Hrají:
Willem Dafoe ... (on)
Charlotte Gainsbourg ... (ona)
Lars von Tirer je známý především tím, že svoje filmy pojímá netradičně a je mu úplně šumák, co si o něm pomyslí diváci chroupající popcorn v potemnělých kinosálech svých oblíbených multiplexů. Zcela evidentně mu to bylo jedno i při natáčení Antichrista, který místy balancuje až na hranici únosnosti a místy drásá divákovu mysl více než samotné filmové postavy.
Základní zápletka je naprosto tuctová. Mladý pár přijde nešťastnou náhodou o malého synka. Oba rodiče jsou ztrátou samozřejmě zcela zničeni, ale zatímco muž se snaží krizi překlenout racionálně, žena se hroutí do sebe a zevnitř jí zmítají záchvaty zoufalství a sebeobviňování. Manžel se jako profesionální terapeut rozhodne zachránit zbytky rozpadajícího se vztahu a vzít nešťastnou ženu do hlubokých lesů, kde stojí chata s poněkud nepřesným názvem Ráj. Že pobyt v lesích nebude žádnou idylkou, snad ani není potřeba říkat.
Vyjádřit pocity Antichristem vyvolané je pořádný oříšek. Film je rozdělen do několika dějství, přičemž každé z nich je jinak laděné. Od poetického softpornového úvodu přes téměř divadelní psychodrama truchlící domácnosti mě Trier bez milosti hodil do neutěšeného chladu severských lesů, jejichž depresivní atmosféru nelze slovy popsat, aby mě v úplném závěru odrovnal brutální krvavou hru. Ve spojení s okouzlujícími snovými výjevy vytvořil nervy drásající mozaiku, ve které nic není jen tak na efekt. Dokonce ani některými tolik kritizované scény otevřeně zobrazující lidskou sexualitu nebo řada brutálních nechutností, jako je kamenem přeražený penis, následná krvavá ejakulace a podobné lahůdky, určitě nešlo (ačkoliv bych za to byl někdy vděčný) vypustit, aby nebyl smysl a celkové vyznění příběhu ochuzeno.
To, co předvádí William Dafoe a Charlotte Gainsbourg v hlavních rolích, není obyčejné profesionální herectví. Své postavy prožívají natolik, až by herců neznalý divák mohl nabýt dojmu, jestli Trier do lesní chatky opravdu neposlal nic netušícího terapeuta spolu s uprchlicí z psychiatrické léčebny a následně pouze natáčel jejich reakce.
Co bych tak mohl Larsovi vytknout? Já zřejmě nic, ale nepochybuji o tom, že se najde hodně lidí, pro které bude především první polovina filmu představovat neúnosně natahovanou nudu a závěr zase zmatenou „haluzoidnost“ bez jasné pointy, což jim ovšem nikdo nemůže vytknout. Trierovy filmy prostě nejsou pro každého a bývají velmi náročným soustem, které nemusí každý strávit. I mně bude určitě dlouho ležet v žaludku. Každopádně pro mě je Antichrist jedním z nejlepších filmů roku 2009 a Trier mě úspěšně přesvědčil, že opravdové zlo představuje něco naprosto odlišného, než jsou oživlé mrtvoly pasoucí po našich mozcích nebo ukřivděné neduživé holčičky s dlouhými černými vlasy na dně kamenné studně.

cely celucicky film bolo to bez hlavy a paty
ja davam 20% asi som to nepochopil ale viac ako 20% urcite nie

