Amityville 1992: It’s About Time (1992)


Český název: Amityville 6
Režie: Tony Randel
Rok výroby: 1992
Délka: 91 min
Země: USA

Hrají:
Stephen Macht … (Jacob Sterling)
Shawn Weatherly … (Andrea Livingston)
Megan Ward … (Lisa Sterling)
Damon Martin … (Rusty Sterling)
Jonathan Penner … (Dr. Leonard Stafford)
Dick Miller … (pan Andersen)
…a další

 

Několikrát omýlané téma kolem Amityville není mrtvé …. nejspíš ani nikdy nebude. Dokazuje to spisovatel knižní předlohy čtvtého dílu John G. Jones, který vymýšlel příběh i tady (no on vlastně pokračuje ve výprodeji věcí z domu).

Za levnou koupi se dostávájí do rodiny Jacoba Sterlinga starodávné hodiny, disponující velkou silou působení na své okolí. Neukazují totiž jen ubíhající minuty směrem kupředu, ale vracejí se do minulosti, chtíc znovu rozpoutat vražedné hrátky. Posloužit jim k tomu mají, jako vždy obyvatelé domu. Do hry se také dostává Jacobova bývalá přítelkyně Andrea, starající se o chod domácnosti po tom, co otec dvou odrostlejších dětí (Rustyho a Lisy) na vlastní kůži pozná nepříjemné účinky hodin (je ošklivě pokousán rozzuřeným psem).

Patrně největším rozdílem, v porovnání se staršími souputníky této série, je výběr lokace celého dění, jenž se uskutečňuje ve vilové čtvrti Burlwoodu. Nejsou to žádné depresivní schátraliny, co mají už pěknou řádku let odslouženou a jejichž vzhled sám o sobě budí dojem nevysvětlitelného mrazení v zádech, ale v tomto případě se stává kolébkou zla podstatně mladší dům, teprve tvořící svou historii. Čehož Randel patřičně využívá, ať už v použítí nových triků, jimiž hodiny oběti děsí či popřípadě přeměňují k obrazu svému anebo k navození atmosféry právě probíhajících 90. let.

Režisér Hellraisera dvojky produkuje hororový opar poněkud pozvolna a nenásilně, takže o nějaké temnější atmosféře nemůže být ani řeč. S nadhledem se mu však daří gradovat občasné výbuchy napětí, až to člověka nakonec zamrzí, že nepřitlačil víc na pilu a nedal větší průchod fantazii…. ta tomuto snímku rozhodně není cizí. Ano, Randelovi se především podařilo přinést nápaditost do jednotlivých útoků (zlem posedlých hodin) a fanouškovi nefalšovaných béček tím vykouzlit, spolu s dobře provedenými triky, slastný úsměv na tváři.

Tvůrci speciálních efektů přidávají k otřepaným, prudce zavírajícím se dveřím i novější produkty ze své dílny a někdy tak dají za vznik malé vzpomínce na mistrovské řádění popáleného vraha z Elm Street. Většina jejich kousků je předváděna totiž v noci a stejně, jako Freddymu nechyběl černý humor, nechybí ani tady. Což je trochu netypické pro dosavadní díly Amityville, které se spíše snažili divákovi navodit pocit strachu a popravdě, ne vždy jim to vycházelo. Tohle pokračování působí značně odlehčeným dojmem.

Scénář nezavání přílišnou originalitou, ale s respektem převádí původní námět do klasického béčka, let devadesátých. Ty se projevují převážně v tehdejší módě a pojetím postavy Rustyho, kterému nikdo z rodiny nevěří, že by nově zakoupené hodiny měli mít na starosti všechny ty divné věci (otcovo násilné chování po útoku psa, přeměňující se pokoj ve starodávnou mučírnu, atd).

Ke správnému béčkovému hororu patří i pěkné ženy a sem tam nějaká ta erotika. V roli Andrei se po place prohání Miss Universe z roku 1980 a zároveň záchranářka z Baywatch, Shawn Weatherly. Tony Randel věděl, kde tkví její přednosti (jen herectví to není) a pokud se náhodou stane, že touto volbou nepřesvědčí, je schopen vytáhnout další eso z rukávu v povedené scéně se zrcadlem, v níž Lisu (Megan Ward) učí slasti orgasmu její vlastní odraz.

 

Hodnocení6
Amityville 1992 dobře poslouží na jedno zhlédnutí, ale v konkurenci ostatních hororů bohužel asi neobstojí, i když se svým zpracováním řadí k lepšímu průměru, co tato série nabízí. PS: Ukáže se zde nekorunovaný král pidirolí a krotitel gremlinů, Dick Miller.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Jino ( profil autora )

Jsem fanouškem hororů a jeho přidružených subžánrů... Mezi mé favority v hororových postavách patří takové ikony jako jsou zombie a vlkodlak, atd.

Nový komentář