Al límite (1997)


Český název: Nadoraz
Režie: Eduardo Campoy
Rok výroby: 1997
Délka: 90 min
Země: Španělsko / Francie

Hrají:
Lydia Bosch … (María)
Juanjo Puigcorbé … (Javier)
Béatrice Dalle … (Elena)
Bud Spencer … (Elorza)
Mabel Lozano … (Candela)
… a další

 

Do madridské rozhlasové talk-show kterou moderuje Elena, během živého vysílání zavolá neznámý muž, jenž si s ní chce zahrát podivnou hru. Pokud neodpoví v krátkém časovém úseku správně na jeho otázku, zabije mladou ženu. Do rádia je přivolána ihned policie, ale i přes veškerá vyjednávání se jim nepodaří vraha přesvědčit. Naopak toho večera zabije rovnou dvě ženy. Případu se ujímá soudkyně María a vyšetřovatel Elorza. Tím však vrahovo řádění rozhodně nekončí. Dokonce si dovolí volat i samotné soudkyni, pro kterou má zřejmě velkou slabost a rád ji dává nejrůznější indicie jak ho dopadnout. Té nabídne svou pomoc specialista na sériové vrahy a psychopaty Javier a dokonce se začne do celého případu míchat i moderátorka z rádia Elena, která je pro popularitu schopná udělat téměř cokoliv. Vraždy přibývají, pachatel je čím dál tím drzejší a Maríi začíná být jasné, že vrahem musí být někdo z jejího blízkého okruhu přátel či spolupracovníků.

Při projíždění filmografie mého oblíbence Buda Spencera, jsem narazil i na tento španělsko-francouzský hororový thriller o vychytralém a bezcitném sériovém vrahovi. Bohužel se jedná spíše jen o thriller a hlavně Bud Spencer tu hraje dost vedlejší roli. I tak si ale nemyslím, že by šlo o vyloženě špatný film. Zpočátku se jeho tvůrcům podařilo navodit docela zajímavou atmosféru, jenomže společně s ní udělali jednu zásadní chybu. Identita vraha je nám vyzrazena hned po několika minutách a pak už divák jen sleduje, jak si hraje se všemi okolo sebe, jestli bude chycen a to může být pro spoustu lidí dost nuda.

Pár mrtvých tu je, jednotlivé vraždy však nejsou nějak moc nápadité a tak se člověk spíš soustředí na vztahy mezi jednotlivými postavami a jejich postupné proplétání. Najde se zde i několik rádoby pokusů o dramatické zvraty, ale ani to moc nefungovalo. Dočkáme se i milostného trojúhelníku, kdy jsem se musel chytat za hlavu, jak jsou některé ženské blbé a hlavně slepé. U moderátorky to ještě chápu – ta byla schopná pro informace a slávu udělat cokoliv, no soudkyně si spíš léčila mindrák ze zpackaného života. Nadoraz však jako celek postrádal více silných momentů.

Hodnocení4
Tento film tak spíše po právu patří k těm opomíjeným, protože divákům toho nemá příliš co nabídnout. Po slibném začátku přijde jistý útlum, který i přes veškerou snahu tvůrců o zdramatizování svého příběhu jaksi vyšuměl do ztracena. Samozřejmě znám spoustu mnohem horších filmů, ale tohle nemá ani na průměrné ohodnocení.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář