A Quiet Place (2018)


Český název: Tiché místo
Režie: John Krasinski
Rok výroby: 2018
Délka: 90 min
Země: USA

Hrají:
Emily Blunt … (Evelyn Abbott)
John Krasinski … (Lee Abbott)
Millicent Simmonds … (Regan Abbott)
Noah Jupe … (Marcus Abbott)
Cade Woodward … (Beau Abbott)
Leon Russom … (Man in the Woods)
baby … (baby)

 

Vzpomínám si na jeden svůj rozhovor s Václavem Marhoulem, který loboval za to, že film je o obraze a kecání je spíše pro rozhlasovou hru. Jeho vizi již brzy uvidíme v Nabarveném ptáčeti, nicméně při sledování Tichého místa jsem si jeho slova vybavil.

Jsme v blízké budoucnosti USA. Svět je liduprázdný a poněkud tichý. Na planetě zemi jednoho dne proběhla nějaká invaze tvorů, kterých sice moc není, ale i tak dokázali vyhubit celé lidstvo (až na tiché výjimky samozřejmě). Jsou velcí, nevidí, ale skvěle slyší. A pokud se projevíte hlasitěji, než jsou přírodní zvuky v okolí (šum větru, tok řeky, zvuk deště), zabije vás to.

Hlavní postavou je odvážný otec Lee v podání režiséra Johna Krasinskiho. Ten pečlivě zvažuje každý svůj krok a jeho jediným cílem je zajistit přežití své rodiny. Oddanou manželkou mu je krásná Evelyn v podání Emily Blunt, která se většinou stará o různé domácí práce, jídlo a…. to je vlastně většinou vše. Jo a mimochodem…. je těhotná. Ano, tato rodina, ač je vykreslována jako příklad tiché a bezpečné domácnosti, najednou svá vlastní pravidla porušuje takovýmto bezpečnostním rizikem, protože jak víme, děti rádi projevují své emoce primárně zvuky.

Takže jaké je řešení? Z logiky fungování tohoto tichého světa by jedno fungovat mohlo… postavit si dům u vodopádu, kde můžete mezi sebou mluvit jak chcete, protože jeho šum vás ochrání.

Bohužel, postavy zde nejsou tak chytré, takže se vracíme zpět do jejich tichého obydlí na louce. To mimo již dvou zmíněných dospělých obývají i dvě další, velice tiché děti: Regan a Marcus, přičemž starší Regan je neslyšící.

První polovina filmu je o seznámení se se světem, běžným životním režimem rodiny Abbottů a jejich problémy.

Zde po příběhové stránce vše šlape, jak má. Když opomenu ono těhotenství, v postavách dokáži jasně číst jejich motivace a směřování. Problém přichází až ve druhé akčnější polovině.

Ano, pokud očekáváte od Tichého místa primárně akčnější horor, druhá polovina vás potěší. Protože v ní se veškerá bezpečnostní pravidla rodiny začnou jedna po druhé bortit. Monstra, která předtím byla jen jakýsi strašák v pozadí, si stále více a více kradou stopáž pro sebe. Hluku přibývá, stejně jako žánrová klišé v podobě záchrany na poslední chvíli.

Rozhodně nemohu říci, že je to špatně, protože tvůrcům se daří správně dávkovat napětí s atmosférou a vše vést k postupné gradaci, která až začne zavánět parodií na sebe sama. Kupříkladu jednou zvukovou závěrečnou pointou, která ve mně vyvolala otázky o inteligenci celého zaniklého světa, který na takovou banalitu zřejmě nestihl přijít. Díky Bohu tak nastává až v samotném závěru a tvůrci zřejmě sami věděli, že se oni sami pohybují na jakési okraji propasti, a proto zasadili závěrečné titulky do nejlepší možné chvíle.

Musím uznat, že film jako celek mě překvapil svou snahou ukázat divákům příběh, kde zvuk hraje svůj prim, ač vlastně jde o to ho z celku maximálně vyčlenit.

Práce s postavami je též dobře odvedená (když nepočítám ono těhotenství, které tam bylo dáno kvůli druhé akčnější polovině) a až na pár příběhových nelogičností vše šlape na výbornou a film těží z fungování tohoto tichého světa skutečně maximum možného. Až jsem si přál, aby John Krasinski získal režii dalšího Jurského světa.

Pokud tedy toužíte vidět nějaký kus originálního současného thrilleru, koketujícího s hororovým žánrem, určitě na to do kina vyrazte. Dobrý zvuk i obraz je kupodivu pro kvalitní zážitek zde určující.

P.S.: Ve filmu jsem napočítal celkem sedm živých postav. Více se jich v celé stopáži nevyskytuje. Tomu říkám umění levného filmu.

Hodnocení7.5
Povedený thriller s hororovými prvky sází na výbornou práci se zvukem, který zde hraje důležitou roli. A ač se tu a tam nelogičnosti objevují, jde o kvalitní filmové řemeslo, které si každý dolar navíc zaslouží.
75%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

ondrej ( profil autora )

Jsem typický i netypický člověk, záleží na vašem úhlu pohledu. Patřím k fandům Stephena Kinga a hororového žánru vůbec. Mé koníčky zahrnují psaní vlastních příběhů, vědecký výzkum paranormálních jevů, filmařina (jak psaní recenzí, tak participace na jejich tvorbě). *** Profil na CSFD.cz: http://www.csfd.cz/uzivatel/65137-nach/

  1. Profilový obrázek
    Solo 25 listopadu 2018 v 14:02

    Toto post-apokalyptické scifi drama s hororovými prvky je mnohými považováno za jeden z nejlepších filmů tohoto roku a já musím konstatovat, že snad i zcela oprávněně. V mých očích se totiž roku 2018 moc opravdu kvalitních filmů neurodilo (zvláště pak hororů) a tak samozřejmě musíme brát s povděkem i tímto kouskem, který se o hororový žánr částečně otírá. John Krasinski byl velmi dobrou volbou nejen pro obsazení režisérského křesla, ale i coby představitel hlavní role. Společně se svou skutečnou manželkou Emily Blunt se jim podařilo vytvořit vcelku obstojné drama, které divákům nabídne nejen slušný příběh plný emocí, ale i mrazivou atmosféru a nadprůměrné herecké výkony. Jasně, logika v tomto případě dostává občas tvrdé direkty, ovšem to mi nějak závratně nevadilo. Líbilo se mi vykreslení liduprázdného místa, kde se děj odehrával, stejně jako vychytávky v obydlí naší rodinky, která se musela vypořádat se svízelnou situací. To že „dupali“ jak králíci a vědomě tak své děti i sami sebe vystavovali riziku – to je jejich věc, každopádně baráček i přilehlou farmu měli zařízenou vcelku útulně. Ona první polovina se stejně točí hlavně okolo rodinných zvyklostí a spíš na diváka útočí pomocí emocí, zatímco v té druhé začne pěkně přituhovat. Popravdě ale měli někteří členové Abbottovic familie víc štěstí než rozumu. Tajemná monstra konečně dostanou více prostoru pro sebe, což sebou samozřejmě přineslo i mrazivější a napínavější pasáže. Boj o holé přežití tak mohl konečně vypuknout. A nebudu lhát, že oni tvorové nevypadali z blízka zas až tak špatně. John Krasinski zvolil poněkud decentnější způsob, takže na nějaké gejzíry krve a přehršel gore rovnou zapomeňte. To ale bylo svým způsobem jen a jen dobře. Slzy dojetím mi sice neukáply, ale i tak jsem si tuto nadprůměrnou podívanou dokázal užít pěkně po svém. 70%

  2. Profilový obrázek
    Frenk 6 srpna 2018 v 21:18

    Paradox. Horor, ve kterém forma jasně vítězí nad obsahem (ty nelogičnosti občas praští), ale po celou dobu se jsem se i přesto náramně bavil. Nevysvětlený svět, v němž i zapnutí dětské hračky znamená brzkou smrt, je skvělé osvěžení oproti hororům s hlučnými lekačkami. I tak nemůžu jít nad 70 %. Možná to jen chtělo lépe doladit…

Nový komentář