999-9999 (2002)


Alternativní název: 999 – Final Destination Death
Režie: Peter Manus
Rok výroby: 2002
Délka: 106 min
Země: Thajsko

Hrají:
Chulachak Chakrabongse … (Sun)
Sririta Jensen … (Rainbow)
Paula Taylor … (Meena)
Norajan Sangigern … (Wawa)
Ramit Romon … (Moo Priew)
Titinun Keatanakon … (Rajit)
Thepparit Raiwin … (Chi)
… a další

 

Skupina rebelských studentů pod vedením Suna provádí na střední škole ve městě Phuket řadu nejrůznějších vylomenin, kterými baví ostatní žáky. Poté co odhalí zajímavou erotickou sbírku ředitele školy je kontaktuje místní tlouštík Moo, který se snaží vetřít do jejich party za každou cenu. Nejprve je odmítán, ale poté co jim prozradí, že na jejich školu nastoupila nová studenka je vzat na milost. Rainbow jak se dívka jmenuje, totiž zrovna přestoupila ze školy, na které nedávno za podivných okolností zemřela mladá dívka. Za pomoci menšího triku se partičce podaří dívku nalákat k Sunovi do bytu a chtějí po ní vědět skutečnou příčinu dívčina úmrtí. Rainbow jim poví podivnou historku o záhadném telefonním čísle 999-9999, které vám splní jedno přání. Teenageři jí zprvu nevěří a dělají si z ní legraci, ale když začnou jeden po druhém záhadně umírat je ostatním jasné, že za vším musí být ono prokleté číslo. Rychle musejí přijít na to, jak smrt obelstít, jinak se můžou rozloučit se svým životem definitivně jednou provždy.

 Určitě jste si všimli v alternativním názvu podobu se známým americkým filmem a po shlédnutí tohoto asijského kousku vám bude jasné, proč tomu tak je. I zde budou naši hrdinové muset čelit nebezpečným nástrahám, které si pro ně připravila sama SMRT. Obelstít ji zde však bude téměř nemožné a tak se diváci můžou těšit na solidní krvavou podívanou. Řekl bych, že se ani tak nejedná o čistokrevný hororový film, jako černou komedii jenž je dochucena hutnou dávkou hororových prvků. Především pak na začátku filmu, kdy se nás asiaté snaží rozesmát svým břidkým humorem, který ovšem na každého rozhodně fungovat nebude.

 O mysteriózní stránku děje se zde tentokrát stará tajemné číslo s ještě záhadnějším hlasem, který se ozývá ze sluchátka. Ten volajícímu nabídne jedno přání, když mu za to nabídne protislužbu. Nadšený volající si svou chybu uvědomí až příliš pozdě a má jen velmi malou šanci se zachránit. Ano určitě tipujete správně, protože tou protislužbou má být život volajícího. Od chvíle kdy se mu jeho přání splní má čtyřiadvacet hodin života. Poté ho čeká boj o holý život, kdy postava musí čelit několika zprvu nenápadným nástrahám, které ho však přímo nasměrují do náruče smrti. Každý má sice určitou šanci na přežití, ale pokud přežijete jednu nástrahu, hned na vás čeká další nebezpečí a tak je to pořád dokola. Smrt už vás se svých pařátů nepustí. Divák tak stejně jako v Nezvratném osudu sleduje zoufalý boj o holý život, který je už dopředu prohranou záležitostí. Thajští tvůrci si však vzali od svým amerických kolegů nejednu inspiraci, jak diváka udržet napjatého co možná nejdelší dobu a tak i zde nás čeká nejedno překvapení, nejen únik o vlásek a nejedna morbidní scéna.

 No a jsou to právě ony, kdo se zde starají zřejmě o největší vzrušení. Neříkám že všechny jsou zrovna dvakrát originální, ale některé z nich jsou opravdu pěkným zpestřením a po vizuální stránce a co se týká napětí jim nemůžu absolutně nic vytknout. Hodně zajímavá je hlavně první z nich, kde se mrkneme nejen na škorpióny, ale i myčku na auta. Právě tato úvodní scéna je zřejmě zároveň i tou nejlepší. Ani ostatní však nejsou zrovna dvakrát k zahození, pokud nebudu počítat suchý výbuch plynu. Bohužel se zde však tvůrci až moc snažili zapojit digitální efekty (hlavně ve scéně s místností beztíže, kdy řez kotoučem a následné rozdělení hlavy je na oko až příliš uměle vytvořené), které mě osobně zkazili dost samotný požitek.

 Dalším kamenem úrazu jsou i samotné herecké výkony, které jsou místy opravdu prkenné a především dost tragické. Zřejmě i tento fakt zapříčinil, že tento kousek není mezi diváky moc oblíbený. Když už nic jiného, tak se můžeme pokochat pohledem alespoň na dvě pěkné herečky, které rozhodně nejsou čistokrevné asiatky. Našlo by se zde však i několik postav, které filmu spíše ublížily, nebo lépe řečeno ho brzdily, především pak svou poněkud otravnou charakteristikou, která u nich byla hodně nevyvážená. Kupříkladu mladík Rajit byl zřejmě hodně chytrým chlapcem, ale choval se jak mentálně postižený jedinec. Nejsrandovnější mi přišel tlustý Moo a jeho prdění.

Hodnocení6
999-9999 patří mezi průměrné asijské záležitosti, které sice místy docela nudí, ale zase se na ně dá určitě podívat i vícekrát nežli jen jednou. Za pozornost určitě stojí některé vražedné scény, které jsou do jisté míry okořeněny i brutalitou a morbidními záběry a určitá dávka černého humoru.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář