5150, Rue des Ormes (2009)


Režie: Éric Tessier
Rok výroby: 2009
Délka: 110 min
Země: Kanada

Hrají:
Marc-André Grondin … (Yannick Bérubé)
Normand D’Amour … (Jacques Beaulieu)
Mylène St-Sauveur … (Michelle Beaulieu)
Sonia Vachon … (Maude Beaulieu)
Élodie Larivière … (Anne Beaulieu)
a další

 

Pověrčiví lidé věří, že pokud vám přeběhne přes cestu černá kočka, nevěstí to nic dobrého. I tento film se drží tohoto pořekadla a hlavní hrdina Yannick brzy pozná na vlastní kůži, že slídit u cizích lidí se nemá. Poté co má nehodu na kole se rozhodne vyhledat pomoc v jednom z domů na ulici číslo 5150. Jeho majitelem je postarší taxikář Jacques Beaulieu, který mu nabídne pomoc. Jenže místo toho aby Yannick počkal venku před domem, rozhodne se nepozván vejít do domu. Tím však udělal největší chybu ve svém životě, protože je pochvíli napaden rozzuřeným majitelem, který jej násilím zavře v jednom z pokojů. Během následujících dní se mladík seznámí se všemi členy této pomatené rodiny. Ta hlásá, že má boží poslání očistit svět od všech hříšníků a podle krvavých stop v pokoji je jasné, že zde se svými hosty rozhodně nejednají v rukavičkách. Přestože se Yannick pokusí několikrát utéct, jsou jeho pokusy vždy marné a pomatená rodinka mu v tom zavčas zabrání. Nešťastníkovi tak zbývá jediné, musí se podřídit místním zvykům a pokusit se odhalit všechny slabiny jednotlivých členů.

Když jsem si pouštěl tento film, absolutně jsem netušil do čeho jdu. Do rukou se mi dostal náhodou a jak jsem později zjistil, udělal jsem se dobře, že jsem si nepřečetl o něm ani jednu informaci. Začátek filmu má poněkud vlažnější tempo, na které jsem si už u kanaďanů zvykl. Díky francouzskému dabingu jsem si však doslova užíval každou větu, protože tuhle řeč prostě miluji. Po zhruba deseti minutách přichází hned první akce a my se tak máme šanci blíže seznámit s majitelem a jeho domem. Napohled normální chlapík Jacques však skrývá děsivé tajemství, které postupně začíná vyplouvat napovrch. Již při pohledu na zakrváceného muže nevěstí nic dobrého a poté co je takticky odstraněn z cesty, aby uvolnil místečko našemu hrdinovi je jasné, že se můžeme těšit na další řezničinu. Jenže tento dojem nám brzy tvůrci sami vyvrátí, protože jejich dílo se od jemu podobných výrazně liší a to v mnoha ohledech. Nejde totiž o žádnou tuctovou záležitost.

V žádném případě se zde totiž neshledáme s další vyšinutou rodinkou, která vraždí každého napotkání, mající šílené výrazy ve tváři a ve sklepě spižírnu. No i když…Na scéně se totiž objeví docela normálně vyhlížející obtloustlá manželka, která je silně věřící a snaží se rodinu co možná nejvíce stmelit. Bohužel na slovo poslouchá manžela a ctí jeho pravidla. Jejich nejmladší dcerka Anne je sice trošku zaostalá, ale rozhodně jde o roztomilé děvče. Tátovým mazánkem je však starší Michelle, která ač rebelka se má stát jeho nástupkyní. Bohužel moc nedokáže ovládat své emoce, což se otcovi ale vůbec nelíbí, protože je to v rozporu s jeho pravidly. Její krutost a zlomyslnost se jí ovšem někdy nevyplácí, protože tím ztrácí u svého táty plusové body. Tato povedená čtveřice se tak na několik následujících dní, týdnů stává Yannickovou nemilou společností. Mladík však postupem času zjišťuje, že jejich rodinná pouta mají vážné trhliny a toho by mohl využít ve svůj prospěch.

Tvůrci se v této fázi skutečně činili a divákovi se snažili nabídnout co možná nejlepší podívanou hlavně po psychologické stránce děje. Propracovanost a především rozvíjející se charakteristika všech postav nemůže zůstat bez povšimnutí a samotná zápletka se začne roztáčet do pořádných obrátek. Pomalu totiž začínáme poodhalovat všechna tajemství příběhu a především pak samotného ‘‘poslání‘‘, které se snaží otec rodiny splnit do puntíku. Na tom co dělá nevidí ani on ani jeho rodina nic špatného. Vždyť každý hřích a zločin je potřeba řádně potrestat a pokud možno způsobit přitom co možná nejméně bolesti. Občas však každému rupnou nervy a tak se to i zde neobejde bez násilí a menší dávky krve.

Milovníci šachu si zde také přijdou na své, protože i tomuto koníčkovi je zde věnována podstatná část děje. V jednotlivých partiích navíc zavítáme i do takzvané astrální sféry (spíše jde o noční můry), která nám nabídne mnoho zajímavých scenérií. Ke konci nás navíc čeká nejedno překvapení a já myslím, že budete určitě spokojeni s finální pasáží. Bohužel ani zde se tvůrcům nepodařilo zcela vymítit nejrůznější chybičky a sem tam se objeví i docela nudné pasáže. Možná to chtělo trošku kratší stopáž, přidat trošku více napětí v určitých chvílích, ale se snímkem  jako s celkem jsem docela spokojený.

 

Hodnocení7
Herecké výkony jsou na přijatelné úrovni a až na pár okamžiků proti nim nemám skoro žádné výhrady. Všichni hlavní aktéři si vedli v rámci svých možností opravdu důstojně a i díky nim si divák těch 110.minut užije opravdu s chutí. Navíc musím pochválit i samotnou kameru, která se na kanadské poměry několikrát opravdu překonala.
70%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

  1. Profilový obrázek
    Satine 17 července 2011 v 20:17

     Rozhodně se jedná o jeden ze zajímavějších snímků, ale unešená z něj nejsem. Dost možná člověk musí mít rád šachy, aby ho to pohltilo. Někdo sleduje zápas v šachu bez dechu, já se po dvou tazích nudím. A stejně tomu tak bylo u tohohle filmu. Trošku rychlejší spád by mu podle mne určitě slušel víc.

Nový komentář