247°F (2011)


Režie: Levan Bakhia, Beka Jguburia
Rok výroby: 2011
Délka: 88 min
Země: USA / Gruzie

Hrají:
Scout Taylor-Compton … (Jenna)
Christina Ulloa … (Renee)
Travis Van Winkle … (Ian)
Michael Copon … (Michael)
Tyler Mane … (Wade)
… a další

 

Po tragické smrti svého snoubence se Jenna stáhla do sebe a přestala si užívat života. To se snaží změnit její nejlepší kamarádka Renee, která ji přemluví k výletu na chatu u jezera. Společnost jim má dělat její kluk Michael a jeho známý Ian. Právě jeho strýci patří ona chata a všichni si od toho slibují nezapomenutelný zážitek. A ten skutečně nastane, ovšem dosti odlišný od toho, jak si ho všichni představovali. Součástí chaty je totiž i sauna, která se pro Jennu, Renee a Iana stane po nešťastné shodě okolností vězením. Nemůžou se dostat ven, teplota i panika stoupají a pomoc je v nedohlednu. Tedy lépe řečeno, totálně opilý Michael nemá ani potuchy, že jej pár metrů od něj doslova vypukl zoufalý boj o přežití a zachování zbytku zdravého rozumu…

Saunování nějak zvlášť v osobním životě nevyhledávám, ale je pravdou, že originální finskou saunu někde u jezera bych si asi i dal. Zvlášť kdyby mi společnost dělaly pěkné dámy. Nicméně survival thrillery mám docela rád, přestože jen minimum z nich je skutečně záživnou a solidní podívanou – potažmo se o nich dá mluvit i jako o hororové podívané. Tento kousek však patří spíše do té druhé skupiny. Není vyloženě špatný, avšak začínající gruzínská režisérská dvojice měla značné rezervy a jejich nezkušenost byla až moc znát.

Zvláště co se stupňování atmosféry a budování napětí týče. Možná si od spolupráce s Američany slibovali mnohem více než jen zhruba půlmilionový rozpočet a dodání hereckého obsazení, ale již samotný scénář bůhvíjak velký zázrak nebyl. První půlhodina byla doslova tuctová teen blbost, která mě moc nebavila, polonahá děvčata, chlast, nadržení borci a pěkná krajina – to vše vypadalo pěkně, ale nikterak zajímavě. Teprve ve chvíli, kdy trojice zůstane uvězněna v sauně, se začalo konečně dít něco, co zaujalo mou pozornost. Očekával jsem však solidní psychologickou partii, při které budu cítit onu zvedající se teplotu, místo toho jsem však dostal spíše jen uvřeštěné herce, minimum akce a nepříliš přesvědčivý závěr.

Našlo by se tu však i pár zajímavých momentů, kvůli kterým jsem koketoval i s myšlenkou průměrného ohodnocení. Herecké obsazení bylo celkem fajn, přesto mohli podat ještě lepší výkony, Christina Ulloa v bikinách taky nebyla k zahození a celkově i chata vypadala moc pěkně. Stačí však tohle k uspokojení, když od podobných filmů očekáváte přece jenom něco poněkud odlišného? V mém případě nikoliv, páč jsem se u toho místy tak trochu nudil, místo abych se doslova smažil ve vlastním potu.

Hodnocení4
247°F tak nenáročným divákům snad nabídne dobrou průměrnou podívanou, jak však od toho čekal trochu více. Není to vyloženě špatné, dá se na to podívat, a tak se musím přiklonit k lehkému podprůměru.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář