2-Headed Shark Attack (2012)


Režie: Christopher Douglas-Olen Ray
Rok výroby: 2012
Délka: 88 min
Země: USA

Hrají:
Brooke Hogan … (Kate)
David Gallegos … (Paul)
Charlie O’Connell … (Profesor Babish)
Carmen Electra … (Anne Babish)
Geoff Ward … (Cole)
…a další

 

Skupina studentů vyráží se svým profesorem a jeho ženou Anne výletní lodí napříč oceánem. Nečekaně však nastanou komplikace, když se jim do vrtule dostane velký žralok a loď se poškodí. Naštěstí poblíž leží menší atol, kde se rozhodnou přečkat do doby, než se kapitánce lodi podaří opravit závadu. Nikdo z nich však nemá ani tušení, že v hlubinách číhá zmutovaný dvouhlavý žralok, který si právě vyhlídl nový zdroj potravy. Aby toho nebylo málo, ostrůvkem zatřese zemětřesení, které způsobí zaplavení velké části pevné země a lidožrout tak přechází do krvavého útoku…

Bylo jen otázkou času, než se Asylum vytasí s novou „monster show” a jak jinak než pěkně gigantickou. Siamské dvojčata jsou sice i u lidí raritou, ale v dnešní době už ničím neobvyklým. Zato u žraloků jde o nejžhavější novinku a kdo jiný by s ní tedy měl přijít než právě toto nechvalně proslulé studio. Opět si pro nás připravilo hodinu a půl trvající podívanou, při které bude nejen z nás jen nevěřícně zírat, cože všechno se lze zrodit v hlavách chorých filmových tvůrců.

Nejdůležitějším základem podobných žraločích paskvilů je vybrat co možná největší počet naivních a hlavně pěkně prsatých hereček. Těm nebude vadit ukázat poprsí i za málo peněz (hlavně že jsou ve filmu), navíc to přiláká spoustu diváků, kterým stejně o nic jiného ani nejde. Opálená těla v bikinách, svalnatí hošani, sem tam sex – nebo neslušná hláška a nejeden teenager je v sedmém nebi. Když k tomu jako bonus přibalíme i známou osobnost (zde Carmen Electra), která už je za zenitem, máme o pozornost postaráno. Ser buřt, že scénář stojí za vyliž p***l, postavy se chovají dementně a efekty jsou otřesné.

Dokud nás náš dvojhlavý přítel udivuje pouze pod vodou, ještě se dá jeho digitální zpracování překousnout. Přestože jde o céčkovou podívanou a připadáte si spíše jako při sledovaní nějakého intra pc hry, dá se nad tím ještě mávnout rukou. Obě hlavy synchronizovaně cvakají čelistmi, sem tam si pohrají se svou obětí, aby jí následně rozsračkovaly napadrť. Opět se zde objeví to nepřirozené žraločí řvaní ala kočkovitá šelma, ale co už. Jakmile se však dvouhlavec vynoří nad hladinu je zle. Naprosto nepřirozený pohyb obou hlav, opakované záběry a mechanické cvakání zubů není ani k smíchu, ale spíše k pláči. Když k tomu ještě připočítáte tragické chování většiny postav, budete mít chuť to vypnout.

I zde budeme mít šanci shlédnout, že „nejlepší” je před žralokem utíkat do vody, nebo se před ním schovat do polorozpadlé chajdy a pak ho mlátit klackem do čumáku. Při některých scénách jsem si říkal, zda jsou někteří aktéři vůbec psychicky způsobilí, nebo to jen pár zaostalých dostalo vycházky z nedalekého ústavu. Upřímně lituji Hogana, že se musí dívat, v jakých sračkách to jeho dceruška hraje.

Vím, že jsem zde už napsal hodně recenzí na podobné céčkové braky a dal jim i vyšší hodnocení než by si zasloužili, ale tady to už neudělám. K nějakému závratnému číslu mě neobměkčily ani ty dvě mazlící se holčiny, které měly vodu po pás a stejně se závěrečných titulek nedožily. Od teď se už asi nikdy nebudu procházet ani u mělčiny.

Hodnocení1.9
Všem odvážlivcům přeji příjemnou podívanou.
19%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář