Český název: Ulice Cloverfield 10
Režie: Dan Trachtenberg
Rok výroby: 2016
Délka: 104 min
Země: USA
Alternativní název: The Cellar

Hrají:
John Goodman … (Howard)
Mary Elizabeth Winstead … (Michelle)
John Gallagher Jr. … (Emmett)
… a další

Michelle po hádce se snoubencem nasedne do automobilu a při projíždění Louisianským venkovem má autonehodu. Po probuzení zjistí, že se ocitla v podzemním krytu jistého pana Howarda. Ten jí začne tvrdit, že těsně potom co ji vytáhl z havarovaného auta a dovezl do svého bunkru, celou planetu Zemi postihla apokalypsa a všichni lidi na povrchu museli zemřít díky kontaminovanému vzduchu. Michelle však jeho historce nevěří a považuje ho za blázna. Trochu klidu jí však dodá přítomnost dalšího člověka, který tvrdí, že je zde dobrovolně a počátek konce viděl na vlastní oči. Když se jednoho dne pokusí o útěk, uvidí skrze dveře neznámou ženu, jejíž tvář je pokryta hnisajícími vředy. Teprve v tuto chvíli uvěří, že historka o katastrofě může být pravdivá. Během následujících dní se začnou pomalu všichni tři sbližovat, ale tahle idylka nepotrvá moc dlouho. Howardovo chování a nesrovnalosti v jeho historkách, totiž znovu rozvíří vír pochybností o tom, jestli skutečně jen nejde o nebezpečného psychopata.

Jméno neznámého režiséra ve mně nevyvolávalo zrovna dostatek důvěry, že by tento film mohl být jedním z nejzajímavějších kousků tohoto roku. Ale dost lidí z mého okolí mi ho doporučovalo tak vehementně, až jsem si ho nakonec přece jenom pořídil. Asi nejvíc se mi na něm líbilo, že režisér docela dost dlouho dobu drží diváky v nejistotě, zda půjde skutečně o post-apokalyptický film, nebo budeme sledovat další psychopatické hrátky na kočku a myš. Tíživá atmosféra se dostaví téměř ihned po úvodních titulcích. Trachtenberg (nebo lépe řečeno skupina scénáristů, kteří to celé měli na svědomí) nechtěl chodit zbytečně moc dlouho kolem kaše a unavovat diváky zbytečně zdlouhavým seznamováním s hlavními hrdiny. Což se samozřejmě ukázalo být dobrým tahem.

Ponuré prostředí podzemního bunkru však nečekaně nevydrželo moc dlouho. Protože po několika minutách uvidíme, že tento prostor zas až tak hrozně nevypadá. Útulně zařízený kryt, hromada jídla, filmů a muziky znamenali slušný komfort a téměř žádné strádání. Ovšem nenechme se mýlit, protože hlavní doménou filmu byla psychologická stránka filmu. Úvodní panika a strach se změní v nejistotu a posléze v zoufalý boj o přežití. Part o třech lidech rozjel líbeznou symfonii, ve které nebude chybět napětí, emoce, ale i spousta otazníků. Vše pak mělo vyvrcholit grandiózním finále, které mě osobně ale zrovna dvakrát nepotěšilo. Nechci tady zbytečně spoilerovat, protože jsem již dopředu věděl, že film má mít úzkou spojitost s Cloverfield (2008), ale tento sci-fi přídavek byl už trochu navíc.

Vím, že se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale já bych se klidně spokojil s normálním závěrem. Byla to sice odpověď na otázku, co se vlastně skutečně odehrává za zavřenými dveřmi, ale já prostě ty emzáky nějak nemusím. Do té doby si mě atmosféra, napětí i herecké výkony dokázaly více méně naklonit na svou stranu, ale ten závěr mě vyloženě zklamal. A když už jsme u těch hereckých výkonů, tak ty byli velice podařené. Především pak John Goodman ukázal, že po celé té záplavě hodných taťků, dokáže zahrát i vyšinutého chlápka velice dobře. Mary E. Winstead mu zdatně sekundovala a rád jsem ji zas po dlouhé době viděl v nějakém filmu. I když je pravda, že s tou bolavou nohou nějak zatraceně rychle dokázala skákat přes stůl. Ale podobných kiksů tu bylo hned několik.