Duch a Temnota. Takové jméno dostala dvojce lidožravých lvů, které v prosinci 1898 ulovil John Henry Patterson. Ten později o tomto případu v africkém Tsavu (během stavby místní železnice) napsal knihu The Man-eaters of Tsavo (Lidožrouti z Tsava, překl.), kde autor uvádí, že lvi měli mít na svědomí až 130 lidských obětí. Theodore Roosevelt se později o této knize vyjádřil jako o nejhrůzostrašnějším příběhu inspirovaném skutečnou událostí.
Oba lvi nejčastěji lovili v noci, kdy vytahovali spící dělníky ze stanů. Z jejich vraždění se rychle šířila panika, která jim dala ona děsivá jména známá dodnes: Duch a Temnota.
Prvního lva dnes uvedeného také jako FMNH 23970, Patterson zabil 9. prosince 1898. Druhého: FMNH 23969, 29. prosince, téhož roku. Oba vycpané můžete dodnes spatřit v USA, muzeu Field v Chicagu. (viz výše přiložená fotografie)
Dnešní vědci považují číslo 130 zabitých za silně nadnesené a spíše se přiklánějí k názoru, že obětí mohlo být okolo 28-31. DNA průzkum lebek lvů tuto teorii potvrdil, kdy v kostech našli látky specifické u lidojedů, podle jejichž množství lze usuzovat, že FMNH 23969 mohl pozřít cca 10,5 lidí a FMNH 23970 okolo 24,2 osob.
Kritici zde uvádějí, že tento výzkum nebere v úvahu osoby, které lvi zabili, ale nesežrali je.
Pravdou zůstává, že na stavbě železnice pracovalo přes 2000 afričanů různých národností. Během řádění lidojedů mnoho odjelo a záznamy o druhu úmrtí a zmizení prakticky neexistovaly. Je tedy možné, že Patterson celou řadu jiných příčin zmizení a úmrtí špatně zaškatulkoval na vrub lvů.
Důvod proč se tito slavní lvi: Duch a Temnota stali lidožrouty, je vícerý:
1) Buď proto, že Tsavo bylo známé už dříve pro násilí, které se tam odehrávalo mezi lidmi, a také, že místní lovci otroků se zde zbavovali mrtvých těl. Lvi si tak mohli zvyknout na snadný příděl masa a u lidožroutství zůstat.
2) Během stavby železnice se na její stavbě podíleli i hinduisté, kteří mrtvá těla svých kolegů nechávali volně v přírodě na pospas mrchožroutům. I tak se tedy mohli dva lvi dostat k tomuto typu kořisti a přivyknout na člověka jako hlavní možnost jejich jídelníčku.
3) Matka Ducha a Temnoty mohla být slabší či starší lvice, která by nedokázala ulovit normální zvěř, a tak využila Tsava jako místa odkladiště lidských těl a své dvě lvíčata takto naučila jíst tento druh masa.
4) Jeden ze lvů měl mít problémy se zubem, který mu znemožňoval lovit zvěř. Rychle se proto mohl naučit se přeorientovat na snadnější kořist. Tuto teorii ovšem vyvracel samotný Patterson, který udával, že jednoho lva zranil výstřelem do čelisti.
O celém honu na lvy byl natočen roku 1996 celovečerní film The Ghost and The Darkness (Lovci lvů), který režíroval Stephen Hopkins a výbornou hudbu k němu složil Jerry Goldsmith.
V tomto filmu jsou oba lvi hřívnatí, což když se podíváte na přiloženou fotografii, skuteční lidožrouti neměli. Je to proto, že lvi (samci) v oblasti Tsavo mají velmi slabou či vůbec žádnou hřívu. Proto Duch a Temnota mohou spíše připomínat samice lva. Ovšem, opravdu jde v jejich případě o dva samce.
Film Lovci lvů dnes je neprávem téměř zapomenutý. Ač se o skutečnost pouze otírá, určitě si na něj udělejte čas a dejte třeba vědět v diskuzi, jak se vám líbil.
Dobrej článek. Hned jsem věděl, o co jde, protože film jsem viděl (a rozhodně to je slušnej počin – u mě zhruba 75 %) a tenkrát mě zaskočil český překlad Lovci lvů vs originální název, tedy jména lvů. Překvapil mě fakt, že samci měli malou hřívu, ale podobné chyby ve filmech už jsou na denním pořádku…