Monstrum Moucha (The Fly)


Moucha. Hmyz, jehož obtížnost nezná mezí a spoustu lidí dohání k šílenství. Když se řekne moucha, většina respondentů vzpomene na tvora právě v kontextu přírodopisného označení drobného létavce blanokřídlého. Je však ještě jeden horizont, v němž má moucha svou charakteristickou podobu. Horor. Respektive přímo soubor hororů.

Moucha ve zmíněném strašidelném smyslu je chápána jako mutant, kříženec člověka a právě oné obyčejné mouchy domácí. Její výskyt na filmovém plátně a televizní obrazovce má svoji historii, kterou si nyní připomeneme. Taktéž si osvětlíme její vznik a několik problémů kolem ní poletujících.

Na začátek odlišíme hmyz od mutanta. Kde se vyskytne výraz Moucha (tedy s velkým počátečním písmenem), bude se jednat o mutanta či název filmu. A samozřejmě varujeme všechny čtenáře před spoilery, kterých se zde vyskytuje více než dost.

I. Historie výskytu hororové mouchy

V roce 1957 vyšla v časopise Playboy krátká povídka nazvaná „The Fly“. Napsal ji George Langelaan. Byla to vůbec první zmínka svého druhu a odrazový můstek pro filmová zpracování.

Stala se přímou předlohou pro film „The Fly” z roku 1958 v režii Kurta Neumanna. Ten se zase stal základem pokračování „Return of the Fly” z roku 1959, jehož režisérem je Edward Bernds. Do třetice se k těmto dvěma řadí i v roce 1965 Donem Sharpem natočený snímek „Curse of the Fly“, který i když z tématu evidentně vychází, k odkazu Langelaana se přímo nehlásí a celkově je o něčem jiném.

V roce 1986 natáčí provokativní režisér David Cronenberg snímek „The Fly“. Jedná se v podstatě a oficiálně o remake Neumannovy Mouchy, takže bezpochyby těží z Langelaana, přestože se od svého předchůdce značně odlišuje. Na Cronenberga přímo navazuje v roce 1989 Chris Walas filmem „The Fly II“.

Rok 2008 znamená premiéru opery „The Fly” v pařížském Théâtre du Châtelet. Jejím autorem je Howard Shore, dvorní skladatel již zmíněného Davida Cronenberga. Přirozeně skládal hudbu i k jeho pojetí tématu.

II. Co je moucha a jak vzniká

Jak již bylo řečeno, jedná se o křížence člověka a mouchy. K jeho prvotnímu vzniku nedochází záměrně klasickým způsobem šlechtění, řízkování či obyčejného spáření. Jde o (ne)obyčejnou nehodu.

Na počátku stojí vědec, který chce pomoci lidstvu vynálezem přenašeče objektů na základě jeho (toho objektu) rozložení a opětovného složení na atomární úrovni. Předmět se vloží do jedné buňky, v níž zmizí, aby se následně objevil v buňce druhé. Nejde o kouzlo, ale o fyzický přenos. Zařízení je známo např. pod názvem disintegrátor-reintegrátor nebo jednoduše telepod. Ten daný vědec nakonec vyzkouší sám na sobě, ale nevšimne si, že je s ním nezvaný host v podobě hmyzu (případně je omráčen a nemůže to, že je k němu moucha záměrně vložena, ovlivnit, případně zdědí muší geny po svých předcích). A výsledkem je mutace.

Navzdory jisté odlišnosti ve jménech vědců a podrobnostech daných filmů lze prvotní a původní vznik mutanta shrnout do jednoduché rovnice či postupu:

  1. vědec + zařízení na přenos částic = nápad na přenos sebe sama
  2. přenos = přítomnost vědce + neplánovaná přítomnost mouchy
  3. výsledek = promíchání DNA či tělesných částí

Třetí bod ukazuje onen zásadní rozdíl. Zatímco ve snímcích „The Fly” (1958) a „Return of the Fly” (1959) dochází k výměně hlavy a jedné horní a případně i dolní končetiny, v remaku „The Fly” (1986) dochází k postupné přeměně vědce v monstrum na základě vzájemného promísení DNA, v němž se to muší postupně dere na povrch. Ve filmu „The Fly II” dochází rovněž k postupné přeměně celého těla v mouchu, a sice nikoli přímo pokusem, nýbrž zděděnými dispozicemi. V případě filmu „Curse of the Fly” již nejde o žádné zmutování vzájemnou spoluúčastí na pokusu či prostřednictvím genů. Moucha se zde nevyskytuje.

III. Povaha Mouchy

Na otázku, zda je výsledné stvoření hodné či zlé, neexistuje jednoznačná odpověď. V roce 1958 spáchal mutant dobrovolnou sebevraždu, protože ztrácel lidskost. O rok později se podařilo mutaci zvrátit, než k ní však došlo, vykonal postižený pomstu na těch, kdo za jeho problémem stáli, přičemž si zachovával kladné city ke svým blízkým. Ke konci již však nad sebou ztrácel kontrolu a zřejmě by umřel na vyčerpání. Rok 1986 nenechal nikoho na pochybách o tom, že postupná přeměna v mouchu způsobuje šílenství, i když psychická stránka příšery nebyla zcela jednoznačná. Poslední filmová moucha naopak veškeré dosavadní poznatky vyvrátila, protože dala jasně najevo, že v ní zůstává osobnost původního humanoida.

IV. Kdo je Moucha

Kdo je tedy Moucha? V zásadě rozlišujeme dvě skupiny filmů o ní a dva různé vědce, kteří je odstartovali. První je trilogie 1958, 1959 a 1965. Prostupuje jí jméno Delambre. Druhou jsou Mouchy z let 1986 a 1989. Figuruje v nich jméno Brundle. Pojďme si jednotlivé důležité zástupce daných rodin představit.

IVa. Prokletí rodu Delambre

Andre Delambre (David Hedison) – The Fly, 1958

Vůbec první Mouchou v historii je Andre Delambre. Sestrojil a následně zničil přenosové zařízení. Spáchal sebevraždu na lisu. Jeho mutace spočívala ve výměně hlavy a ruky. Existovaly tak současně vedle sebe lidská postava s muší hlavou a rukou a moucha s hlavou a rukou člověka. Andre se chvíli snažil své postižení napravit, ovšem protože nemohl svůj menší protějšek najít a k tomu ztrácel sebe sama, rozhodl se k radikálnímu kroku.

Phillipe Delambre (Brett Halsey) – Return of the Fly, 1959

Syn Andreho, který se rozhodl po smrti své matky pokračovat v otcových výzkumech. Bohužel spolupracoval s podvodníkem, který jej nakonec omráčil a poslal skrze přenášecí proces s chytnutou mouchou. Výsledkem byly opět dva objekty, ten lidský měl tentokráte krom hlavy a ruky i muší nohu. Než začal umírat, stačil se patřičně pomstít. Naštěstí byl zachráněn a mutace byla překonána.

Francois Delambre (Vincent Price) – Fhe Fly, 1958; Return of the Fly, 1959

Spojovací článek mezi Andrem a Phillipem. Byl to Andreho bratr a Phillipův strýc. Sám se mouchou nikdy nestal, pouze pomáhal vyšetřovat bratrovu podivnou smrt a viděl jeho menší verzi chycenou v pavučině. Synovce poté finančně podporoval, aby měl jeho práci pod dohledem. Přestože nebyl zmutován, byl sem zařazen už jen proto, že je s Mouchou neodmyslitelně spjat a výborně jej zahrál Vincent Price.

Henri, Martin, Albert (na obr. zleva) – Curse of the Fly, 1965

Curse of the Fly pojednává o jednom (vlastně o třech) z Andreho potomků. Je to Henri Delambre (Brian Donlevy), který má dva syny. Jsou to Martin Delambre (George Baker) a Albert Delambre (Michael Graham). Tito zdokonalili vynález do té podoby, že mohou cestovat mezi kontinenty. Jejich pokusy vytvořily několik mutantů postižených zřejmě radiací. Henri je ozářen, Martin taky. Albert je zřejmě v pořádku. Henri zemřel, když chtěl uniknout policii a nechal se Martinem poslat do Evropy za Albertem, který zatím zničil svou „polovinu” laboratoře. Martin zemřel na následky ozáření rozpadem těla. Albert jako jediný přežil, ale pravděpodobně již v dalších pokusech nepokračoval.

IVb. Brundle-moucha (Brundle-Fly)

Seth Brundle (Jeff Goldblum) – The Fly, 1986

Ambiciózní vědec, který zpopularizoval výraz telepod a sám sebe nazval Brundle-mouchou. V žárlivosti a opilosti se přenesl, ovšem že se jeho DNA smíchalo s muší, zjistil až když se jeho tělo začalo nenávratně ztrácet. Postupně se celý změnil v šílenou příšeru, která chtěla spojit sebe sama s těhotnou přítelkyní. Byla to posléze ona, kdo na jeho žádost ukončil jeho trápení ranou z brokovnice do hlavy.

Martin Brundle (Eric Stoltz) – The Fly II, 1989

Syn Setha. Měl tu smůlu, že byl počat až poté, co již jeho otec nebyl normální. Vyrostl v rekordním čase a postupně se změnil v monstrum, které si zachovalo lidskost a šlo po krku těm zlým. Stačil naštěstí zdokonalit otcův výzkum a nakonec dokázal svou DNA „očistit” od muší a stát se zase normálním člověkem. Jestli i dále pokračoval na zdokonalování telepodu, to není jasné. Protože byl však zodpovědnější než jeho otec, lze se domnívat, že ve výzkumu stále pokračuje a daří se mu.

Závěr

To jest filmová Moucha. Snad je vám nyní jasné, jak to s ní vlastně je a neztrácíte se v množství jejích představitelů. Snad vám toto krátké povídání pomohlo v rozhodnutí. Rozhodnutí za kým se vydat, zachce-li se vám létat.

 

Zdroj některých informací: wikipedia.org

Sdílejte článek

Nový komentář