Literární horor v kostce


Úvod do literárního hororu

Při vyslovení slova ‚horor‘ spoustě lidem vytane na mysli především horor filmový, seriálový a literární. V současné době je bezesporu nejrozšířenější ten vizuální, ať už je jeho kvalita jakákoliv, je ale nezbytné připomenout, že se objevuje i v jiných uměleckých formách. Lze ho odhalit ve výtvarném umění (Francis Bacon1, Francisco Goya, Hans Rudolf Giger, Sibylle Ruppertová), kam by se mohla zařadit muzea voskových figurín, ve kterých bývají vyobrazeny scény vražd, poprav či mučení, dále v baletu (Michael Uthoff), opeře a muzikálu (Andrew Lloyd Webber), počítačových hrách (série Resident Evil2, Dead Space3) nebo rádiovém vysílání.

Žánr literárního hororu patří bezpochyby k nejspecifičtějším žánrům, jaké literatura nabízí. I když se horor jako samostatný žánr začal utvářet před třemi stoletími, prvky působící strach, zděšení a šok literatura nabízela mnohem dříve. Tyto prvky text oživily a v lidech zanechaly určitou emoci, která se právě v onom osmnáctém století projevila naplno – několikrát zmíněný strach. Protože strach je jednou z nejsilnějších emocí, které člověk má.

Nabízí se tu tedy otázka, proč lidé takové knihy čtou. Literární historik, teoretik a kritik Josef Hrabáka podává jednoduchou odpověď: „Někdo si rád popláče, někdo má zase rád šok, takoví jsou už lidé, někomu dělá dobře, když mu občas – jak se lidově říká – „běhá mráz po zádech“. V obojím případě následuje po četbě nebo po návštěvě kina jistý pocit uvolnění – jednou je to radost, že hrdinka vyvázla a že se trápila více než čtenářka, a jindy si zase milovník hrůzy oddechne, že ho něco podobného nepotkalo.“4

Literární horor bývá často o členěn na umělecký5 , horor v rámci fikce a horor snažící se vzbudit iluzi reálna6, horor fantaskní a realistický, je-li podán sugestivně.7 Tato rozdělení se dají souhrnně vysvětlit jako horory, které se snaží navodit atmosféru pomocí strašidelných a nelogických prvků, a jako horory, ve kterých autoři dosahují požadovaných cílů pomocí prvků, které mohou být též iracionální, ale hlavně které pronikají do každodenní reality.

Kompoziční stránka hororové literatury je též hojně rozdělovaná. Uvádím dva příklady. Hrabák kompozici dělí na dvě metody, tou první je událost, o které se nemluví přímo a výslovně, často pracuje s nápovědí a vyžaduje čtenářovu účast, tj. jeho domýšlení pointy, a druhou je hrůza uváděná nadpřirozenými prvky, iracionálními motivy apod.8 Jako druhý příklad poslouží výklad amerického filozofa a teoretika hrůzy Noëla Carrolla, jehož pojetí skladby se sestává z několika částí, souhrnně nazývané jako komplexní odhalení zápletky.9 Obsahuje čtyři základní funkce, a to počátek, odhalení, prokázání, konflikt.10

Horor bývá některými teoretiky zařazován do paraliteratury, též zvané jako literatura braková či pokleslá, která svým zařazením spadá pod literaturu zábavnou, resp. literaturu krásnou.11 Hrabák přiznává, že existují texty, které mají vysokou literární úroveň.12 Tuto teorii zastává i publicista Martin Jiroušek, který uvádí, že základním cílem hororu je jak pobavit, tak i vystrašit, což bývá záležitost autorů s vytříbeným stylem.13

Charakteristika literárního hororu

Definice a význam

Nejrůznější vypravování s prvky tajemna či hrůzy existovala dlouho předtím, než se začal horor utvářet jako samostatný žánr. Plnohodnotně se začal ve své moderní podobě formovat ve druhé polovině osmnáctého a první čtvrtině devatenáctého století v Anglii. Odtud taky pochází jeho název – slovo horror, tedy hrůza, děs nebo zděšení. U nás se uchytila podoba horor. Někdy se hororová literatura označuje jako makabrózní14, frenetická15 nebo Schauerromantik.16

Krátkou, leč výstižnou odpověď na otázku, co to vlastně horor je nabízí Encyklopedie literárních žánrů sestavená Dagmar Mocnou, Josefem Peterkou a jejich kolegy: „Žánr populární literatury zaměřený na vyvolávání pocitů hrůzy, strachu a napětí.“17

Primární funkcí hororu je tedy vyvolat emocionální stav. Může se projevit i fyzicky, například napnutím svalů, mrazením (kdy tzv. běhá mráz po zádech), ztuhnutím nebo ošíváním se.

Vyprávění je založeno na vzrůstajícím efektu napětí, jehož výstavba je různá (Aristotelova poetika, Hrabákova poetika, Carrolova poetika – a proti nim stojící teorie fikčních světů Doležela, možné světy Ronenové a možné světy fantastiky Trailové).

Je třeba zdůraznit, že text pyšnící se žánrem horor nemusí být vždy čistokrevným hororem, ba naopak. Velice často dochází k míchání stylů, nejčastěji se horor propojuje se sci-fi, thrillerem a detektivkou. Kombinací vzniká celá řádka subžánrů (horor nadpřirozený, psychologický, erotický, extrémní – tzv. splatterpunk, dark fantasy, hrdinské fantasy nebo Lovecraftovský horor).

Rozsah

Existují dvě základní formy literárního hororu – povídková a románová. Ty se víceméně střídají – prapůvod v gotickém románu, pokračování hororu v povídce, vycházející časopisecky nebo souborně, a znovu vzrůstající obliba románové tvorby, která se objevovala v sešitových románech, později se na pultech knihkupectví objevily paperbacky a následně knihy v pevné vazbě. V dnešní době určitý trend neexistuje, protože hojně vycházejí obě dvě formy.

Povídky i romány mají samozřejmě svoje světlé a stinné stránky. Někdy se autorovi podaří vykreslit správnou atmosféru na několika málo listech papíru, jindy naopak krátká pasáž nesplní požadovaný účel. Naproti tomu romány nabízejí velký prostor, který spisovatel využívá ke gradaci, jindy se jeho záměr nepovede, a čtenář se tak nudí.

Z toho vyplývá, že na rozsahu nezáleží. Jsou jiné aspekty, které jsou v literárním hororu fundamentální.

Postava a prostředí

Takovým aspektem je jednoznačně postava. Ať už se jedná o oběť, nebo o monstrum či jiné zlo.

Důležitost postav vyzdvihuje například Carroll, podle něhož je třeba jejich přístup, především vůči monstru, vymezit. Dodává, že taková monstra jsou nejen nepředstavitelná, ale i nečistá a nechutná. Nejde tedy jen o strach a vyděšení, ale také zhnusení a odpor.18

V raných dílech se čtenář setkává s postavami, které vzbuzují strach svým zevnějškem (upír, vlkodlak, všelijaké zrůdy, duch, čarodějnice, obrovitý hmyz, přerostlé opice, ve třicátých letech dvacátého století například návštěvník z vesmíru, v druhé polovině dvacátého století pak oživlé mrtvoly, zvané též zombie), s vývojem žánru se začaly objevovat nové postavy, které na první pohled strach nevzbuzují – vzbuzují ho naopak svojí vnitřní stránkou (psychopat, vrah, zlé dítě).

Prostředí vyprávění jde ruku v ruce s postavou. Mezi typická místa patří hrady, lesy, hřbitovy, márnice, laboratoře, městská zákoutí, opuštěné domy, vesmír nebo místa, která byla v minulosti svědkem nějaké hrůzné události.

Prostředí tudíž nemusí být barvité, je ale důležité, aby ve čtenáři vzbudilo úzkost, případně pokud autor zvolí místo, které samo o sobě hrůzu nenahání, je třeba atmosféru navodit přidáním nějakého strašidelného prvku. S tím se ztotožňuje kupříkladu Hrabák, podle kterého čtenářovu představivost vyvolávají nelogické prvky vzbuzující pocit hrůzy.19

Informace k náhledovému obrázku: Malíř Francisco Goya (1746 – 1828) – obraz Saturno devorando a su hijo (Saturn požírající své dítě) ze série Pinturas negras (Černé malby).

Zdroje

1 Neplést s filosofem Francisem Baconem (1561-1626). Francis Bacon – malíř – žil a tvořil ve 20. století.
2 K dnešnímu dni vyšlo v herní sérii Resident Evil přes deset dílů. Některé z nich byly recenzovány na tomto webu: Resident Evil (1996)Resident Evil 2 (1998), Resident Evil – Code: Veronica (2000), Resident Evil Zero (2002)Resident Evil: Dead Aim (2003), Resident Evil 4 (2005),
3 Recenze hry Dead Space (2008)
4 HRABÁK, Josef. Od Laciného optimismu k hororu. 1. vydání. Praha: Melantrich, 1989. ISBN 80-7023-029-0. s. 199.
5 Z anglického originálu “art-horror”. Toto rozdělení uvádí literární teoretik Noël Carroll v díle The Philosophy of Horror, or Paradoxes of the Heart (1990), kde ho porovnává s reálnou hrůzou, v originále “natural horror”, jako příklady dává hrůzy nacistů, přírodní katastrofy apod. CARROLL, Noël. The Philosophy of Horror, or Paradoxes of the Heart. 1. vydání. London: Routledge, 1990. ISBN 0-415-90216-9. s. 12.
6 HRABÁK, Josef. Čtení o románu. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. ISBN 14-618-81. s. 308.
7 LENARTOVÁ, Eva. Slovo o literatuře 2016/06 – Martin Jiroušek – Černý bod. In: ČRo Vltava [online]. Ostrava: ČRo Vltava, 15. 2. 2016.
8 HRABÁK, Josef. Čtení o románu. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. ISBN 14-618-81. s. 310.
9 Z anglického originálu “complex discovery plot”. CARROLL, Noël. The Philosophy of Horror, or Paradoxes of the Heart. 1. vydání. London: Routledge, 1990. ISBN 0-415-90216-9. s. 99.
10 Z anglického originálu “onset, discovery, confirmation, confrontation.” CARROLL, Noël. The Philosophy of Horror, or Paradoxes of the Heart. 1. vydání. London: Routledge, 1990. ISBN 0-415-90216-9. s. 99.
11 HRABÁK, Josef. Umíte číst poezii a prózu? 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. ISBN 14-260-71. s. 181.
12 Hrabák v knize Napínavá četba pod lupou (1986) dává za příklad E. A. Poa, především povídky, v nichž vystupuje fiktivní postava C. Auguste Dupin. HRABÁK, Josef. Napínavá četba pod lupou. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1986. ISBN 22-054-86. s. 14.
13 LENARTOVÁ, Eva. Slovo o literatuře 2016/06 – Martin Jiroušek – Černý bod. In: ČRo Vltava [online]. Ostrava: ČRo Vltava, 15. 2. 2016.
14 Vychází z anglického slova “macabre”, tzn. hrůzostrašný.
15 Vychází z francouzského slova “frénétique”, tzn. zběsilý, hřmotný.
16 Označení užívané v německé literatuře.
17 MOCNÁ, Dagmar, PETERKA, Josef a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vydání. Praha; Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-669-X. s. 253.
18 CARROLL, Noël. The Philosophy of Horror, or Paradoxes of the Heart. 1. vydání. London: Routledge, 1990. ISBN 0-415-90216-9. s 16.
19 HRABÁK, Josef. Čtení o románu. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. ISBN 14-618-81. s. 309.

Sdílejte článek

sarka-sharkamellita-jandova ( profil autora )

Korektor, redaktor, správce FB Já a horrory Na horror.cz jsem poprvé zavítala někdy v roce 2007. Do té doby jsem se horrorů víceméně bála, a vlastně jsem je ani příliš nevyhledávala, i když jsem se sem tam na nějaký podívala (živě si pamatuju, jak jsem si nahrála na video Child’s Play 2, a pak se druhý den bála, že na mě vyskočí Chucky :-D). Každopádně…na horror.cz jsem projížděla recenze, fotogalerii atd. atd., a nějakým způsobem jsem se ‚strachu‘ zbavila. Čtení mi přestalo stačit. Od té doby jsem začala horrorové snímky vyhledávat. Musím říct, že do této chvíle (listopad 2016) jsem viděla FAKT HODNĚ horrorů, horrorových komedií anebo ‚horrorů‘. Strach mě opustil po zhlédnutí prvních několika horrorů (v době, kdy jsem je začala vyhledávat). Takže jak je vidět, strachu se dá zbavit snadno a rychle 🙂 Samozřejmě i teď mě občas nějaký horror dokáže vyděsit – a upřímně: jsem za to velmi ráda, protože chvil, kdy se u horroru bojím, jsou opravdu vzácné 🙁 U kvalitních horrorů cítím napjetí, adrenalin a dobrý pocit (prostě kvalitní film). Já a horror.cz - Asi v březnu 2008 jsem se na horror.cz zaregistrovala. - Začala jsem psát komentáře (ale když je vidím, tak si občas říkám wtf :-D). - Začala jsem psát (vždy jsem k tomu tíhla) -> nejen tímto je pro mě horror.cz srdcovou záležitostí = takový ten pocit, kdy se skutečně můžete začít realizovat v něčem, o čem si myslíte, že by vás mohlo fakt hodně bavit. Charakterizovala bych to velkou příležitostí. Za to děkuju. - Začala jsem diskutovat ve fórech. V nynější podobě webu (od září 2015) sekce ‚Diskuze‘ již není. Diskutovala jsem ráda. A nikdy, skutečně nikdy nezapomenu na skoro až legendární diskuzi ‚Hádáme se‘, kterou založil kolega Ondra (Ondrej) – předmětem bylo, zda je film Faculty, The (1998, č. Fakulta) horror (sharkamellita), nebo komedie (Ondrej) 😀 Do diskuze přispívala celá řádka uživatelů. A já si pamatuju, jak jsem se vždycky těšila ze školy domů, abych si přečetla nejnovější příspěvky 😀 Jejich počet nakonec přesáhl dva tisíce, a stal se tak rekordmanem. - Někdy v roce 2010 se mi ozval zakladatel webu Michal, že shání dalšího člověka na schvalování/ zamítání a opravování článků – řekla jsem si: wow, jdu do toho! - Na konci listopadu 2013 jsem se zeptala správce webu a Facebooku Michala, zda bych se mohla stát správcem stránky na FB – a mohla, od té doby se stránku snažím spravovat tak, aby byla pro čtenáře co nejvíc atraktivní Já a horror.cz podruhé -Redaktor… Povídky Začínala jsem psaním povídek. V té době jsem byla zblázněná do psaní. O svých povídkách jsem si myslela, jak nejsou horrorové (ano, s postupem času jsem samozřejmě z tak sebevědomého názoru slevila – a to o dost :-D), zároveň jsem byla ráda za každou konstruktivní kritiku. Časem jsem přestala a začala psát ponurou poezii, kterou jsem však na horror.cz nikdy nezveřejnila. Povídku, nebo spíš drama/ pokus o scénář, jsem napsala letos. Ještě jsem ale neměla odvahu ji publikovat 😀 Recenze Napsat filmovou recku bych si netroufla ani teď, ačkoliv jsem jich přečetla skutečně mnoho a troufám si tvrdit, že vím, jak by taková recenze měla vypadat. Z nějakého důvodu jsem ale zkusila psát recenze na knihy (má milovaná edice Stopy hrůzy). ALE – je třeba říct, že se mi první recenze fakt nepovedly 😀 Dodnes nechápu, jak jsem u asi dvou z nich vyspoilerovala téměř všechno. Pak jsem přestala, ale sama jsem se po x letech vrátila ke Stopám hrůzy a přemýšlím, že bych se do recenzí vrhla, tak uvidíme 😀 Osobnosti Chtěla jsem vyzkoušet jiný typ psaní, tak jsem začala psát o osobnostech. Sepsala jsem tedy pár biografií, čerpala jsem z několika zdrojů. Trailery a Novinky Po dlouhé absenci psaní jsem se vrátila někdy na konci roku 2013. A napsala jsem pár článků do dnes již zaniklých sekcí Trailery; Novinky. U trailerů jsem vždy krom ukázky sepsala i pár vět ohledně daného filmu/seriálu. Sekce Novinky hovoří sama za sebe. -Korektor… Ze začátku jsem se do schvalování a opravování vrhla. Vzpomínám na středoškolské hodiny INT, kdy jsem si stejně našla čas na horror.cz 😀 Pak ovšem následovala absence korekce. Poté jsem se vrátila. Pak zase pauza (sešla se spousta věcí dohromady). Ale nyní se snažím svědomitě tuto funkci plnit. -Social media editor na FB… Jednoduše správce Facebooku 😀 Do tohoto jsem se taky vrhla rychle a s chutí, jenže poté taky následovala má pauza atd., každopádně pak jsem se vrátila a snažím se, aby to na této sociální síti žilo. Navíc se o téma sociálních sítí, online marketingu atd. zajímám, takže to beru jako další zkušenost do pracovního života. Já a horror.cz potřetí Na webu to dřív skutečně hodně žilo. V posledních letech ta energie žel bohu vyprchávala... Holt všichni jsme starší, a tak přibylo víc povinností atd., které nám nedovolují věnovat webu tolik pozornosti. Přesto doufám, že se to jednou zas pořádně rozjede 🙂 A taky, že konečně vyjde ten sraz! 😀 Zatím jsem osobně poznala pouze jednoho kolegu (zdravim, Ondreji :-D) Závěrem… Díky horror.cz: -jsem poznala spoustu filmů -jsem poznala řadu super lidí (a troufám si říct, že v některých případech vznikla přátelství) -jsem zažila své první pořádné ‚pisálkovské‘ zkušenosti -jsem zažila další pracovní zkušenosti – kompletní jazyková korektura, práce s editorem (první?, druhý redakční systém WordPress) Mé články publikované na horror.cz: = 2008 = *Horrorové povídky* -Další bod pro vraha -Emily se mstí – povídka na pokračování -> 5 dílů *Recenze hororových knih* -Overnight, The (Nekonečná noc, R. L. Stine) -Bad love (Cesta do neznáma, Christopher Pike) -New Kid on the Block (Pod maskou nevinnosti, Nicholas Adams) -Bad Moonlight (Zlý měsíc, R. L. Stine) -Hard Rock (Hard rock, Nicholas Adams) -African Demon (Africký démon, Andrew Hall) *Osobnosti* -Famke Janssen = 2009 = *Osobnosti* -Jeremy Sisto -Linda Blair -Josh Hartnett *Hororové povídky* -Sbohem, mami -Může to být pravda? -Může se to stát i vám -Ústav = 2010 = *Hororové povídky* -Anděl *Osobnosti* -Keanu Charles Reeves -Steve Miner -Samuel Marshall „Sam“ Raimi = 2013/2014 = -Bedlam 1. a 2. řada (Trailery, články) -Salem – nový seriál o čarodějnicích (Novinky) -Death Walks (Trailery, články) -Cabin Fever: Patient Zero (Trailery, články) = 2016 = *Články* -V Česku vznikne film na motivy básně H. P. Lovecrafta (zpracování tiskové zprávy) -Co je nového? Listopadové aktuality -Co je nového? Prosincové aktuality = 2017 = *Články* -Co je nového? Lednové aktuality -Co je nového? Únorové aktuality -Co je nového? Březnové aktuality -Co je nového? Dubnové aktuality -Co je nového? Květnové aktuality -Co je nového? Červnové aktuality -Co je nového? Červencové aktuality -Co je nového? Srpnové aktuality -Co je nového? Zářijové aktuality -Co je nového? Říjnové aktuality -Co je nového? Listopadové aktuality -Co je nového? Prosincové aktuality = 2018 = *Články* -Co je nového? Lednové aktuality -Co je nového? Únorové aktuality -Co je nového? Březnové aktuality -Co je nového? Dubnové aktuality -Co je nového? Květnové aktuality -Co je nového? Červnové aktuality -Co je nového? Červencové aktuality -Co je nového? Srpnové aktuality -Co je nového? Zářijové aktuality -Literární horor v kostce -Co je nového? Říjnové aktuality -Historie literárního hororu v kostce -Co je nového? Listopadové aktuality -Český literární horor v kostce

Nový komentář